Zkušenost, kterou bychom my, dosp?lí, m?li sd?lovat mladým, nezní „Život už s vašimi ideály zato?í“, nýbrž „Pevn? zapus?te ko?eny do svých ideál?, aby vám je život nedokázal vzít“! A.Schweitzer

Ideál, sen, nebo modla, nebo vzor, pro každého nějaký. Od dětství máme různé ideály.
Už v mateřské školce jsem chtěla být zpěvačkou. Zpívala jsem dětem před obědem, pak si mě vyhlédla paní sbormistryně do pěveckého sboru při Domu dětí v Karlíně a tam jsem strávila překrásných 10 let.

S nostalgií na ta léta vzpomínám dodnes a zároveň využívám znalostí a zkušeností, které jsem tam načerpala. Téměř „fotografická“ paměť na melodie, či texty, je jednou z nich. Orientuji se ve vícehlasech, nikdy mě nebavilo držet s někým první hlas, hned jsem kličkovala a dolaďovala jiný. Vzpomínám si, že mě, jako dítě, fascinovala znělka Eurovize, kde jsem si zásadně zpívala překrásnou, protijdoucí melodii a sklidila jsem od svého tatínka hrubou výtku, co že to tam zpívám, když to tam vůbec není!

A tak uplynulo požehnaně let a já se zpěvu věnuji dodnes. Své básnické vlohy jsem zužitkovala v řádce textů na vlastní, či převzaté melodie. Takže se vlastně můj ideál, můj sen, beze zbytku splnil. Je to štěstí, vždyť ne každému se jeho ideály vyplní. Snad šťastná hvězda?
Přeji Vám všem, aby se, pokud možno, splnila Vaše tajná přání. Jděte za svými ideály a nečekejte na hodného staříčka, který mávnutím proutku učiní zázrak. Žádný nepřijde…

Vaše Marc