Everest, p?esn?ji ?e?eno Mount Everest, nejvyšší hora sv?ta.
Everest také m?že být, obrazn? ?e?eno, pro n?které jedince zdolávání p?ekážek v b?žném život?. T?ch, na které se necítí dosti silní, dosti jistí. Nejistota a nedostatek sebev?domí, s nimiž mnozí z nás k ?ešení problém? p?istupujeme, nás nechávají v základním tábo?e.

Naproti tomu známe všichni ve svém okolí dostatek jedinců, kteří jakoby se na vrcholu přímo narodili. Sebejistě vystupují, na všechno mají řešení, dokáží se prosadit a nám na úpatí nezbývá, než jim čas od času trošku závidět. Mít tak setinku tohoto sebevědomí, kde já mohl/a/ být! Také si to občas říkáte?
Ale nakonec zjistíme, že i na úpatí je dobře, že TOP není vše a střídavě v poklidu, střídavě na houpačce žijeme svůj život.
Jako Mount Everest láká neustále nové a nové „zlézače „ velehor, i mnohé z nás láká vylézt občas ze zajetých kolejí a podívat se směrem nahoru, pokusit se o něco nového. O tom vlastně asi celý život je...
Také jsem se kdysi pokusila nabídnout kus své duše a srdce v písničkách na dvou sólových CD, stezka nahoru se klikatila, vrcholek v nedohlednu, ale jsem ráda, že jsem to zažila. Mám být na co pyšná a na co vzpomínat.
Žijte blaze, přátelé, ať už nahoře, či dole a hlavně se mějte rádi.

Vaše Marc