K Port? bezesporu pat?í pocit lehkého závanu dobrodružství.
A? už je to cesta do ?evnic, absolvovaná po vlastní motorizované ose, nebo v tzv. tlupách po kolejích, nebo p?ší stoupání k lesnímu divadlu, skrytém p?ed zraky okolo jedoucích a jak jsem zjistila i p?ed „zraky“ internetových vyhledáva??.

Koneckonců, dobrodružstvím lze nazvat i skutečnost, do jaké že to společnosti letos zavítáme… Bude soused v hledišti stejně natěšený, jako já, stejně nadšený z úžasného a energetizujícího prostředí lesního divadla? Nebo přijel, aby hledal mouchy, aby si přeleštil ego a nechal po sobě hromadu odpadků, nejen pod sebou, ale i později na stránkách časopisů, včetně Portýra, jak jsme byli svědky v letech minulých.
Do velkého dobrodružství se pouští i organizátoři celostátní Porty v Řevnicích. S koncem jednoho ročníku začínají přípravy na další, nestačí vydechnout a už frčí nápady na vylepšení ročníku příštího. Držme jim palce, aby měli dost sil na ten letošní maraton, který je už už na spadnutí.
A držme palce i sobě, aby každý z nás měl toho nejsprávnějšího souseda, který umí ocenit to, co si ocenění zaslouží a v neposlední řadě, aby byl vnímavý a ohleduplný ke svému okolí.
Tak tedy vstříc dobrodružství, zvaném Porta, vstříc novým zážitkům a novým přátelům.
A já věřím, že právě toto dobrodružství bude stát za to!

Vaše Marc