Na plakátu byl nápis „a jako další host vystoupí svérázný banjista Petr „Harmonika“ Soldát.“ Tak to jsem zv?dav, pomyslel si náhodný kolemjdoucí, p?es mírný vnit?ní odpor si zakoupil padesátikorunovou vstupenku a stal se tak náhodným divákem v klubu Nane?isto v Lišov?.

*****
Čekám, stále čekám, mumlal si pod strniště náhodný divák a žmoulal vstupenku až užmoulal kuličku..
Na pódiu zrovna končila své vystoupení kapela Rybníkáři, která, jak náhodný divák zjistil, klub Nanečisto založila.
Tak, a už to snad konečně bude, zaradoval se náhodný divák v očekávání svérázného bendžisty a kapelník Rybníkářů ohlásil tombolu. A himl, zarazil se náhodný divák a snažil se uvést vstupenku do původního stavu. Marně. Kapelník rozdal tombolu, vyhlásil přestávku a náhodný divák odešel pít na žal do bufetu.

*****
Po návratu z bufetu se náhodný divák zaradoval. Na pódiu byl přistaven stoleček, židle a na židli bendžo.
No tak sláva, konečně to, proč jsem přišel, zabručel náhodný divák a uvelebil se v křesle. Kapelník ohlásil hosta jménem Harmonika, hlediště zatleskalo a náhodný divák si poposedl, aby lépe viděl. Černě oděný muzikant zamumlal něco jako pozdrav, oznámil, že zahraje něco klasických bendžových tónů a hrábnul do strun. Asi ještě ladí, pomyslel si náhodný divák a čekal, až začne program. Muzikantovo hraní nabíralo na kadenci a náhodný divák pochopil, že program už začal. Tak čekal bych na začátek nějakou klasiku, mrmlal náhodný divák. Třeba Foggy Mountain. Muzikant dohrál a oznámil, že to byl Foggy Mountain. Náhodnému divákovi se lehce orosilo čelo.
Harmonika ohlásil další americkou klasiku a zahrál něco, co se vzdáleně podobalo Holce modrooké. Poté nutil obecenstvo, aby uhodlo, co to bylo a když nikdo neuhodl, vtipně ohlásil, že to byla Holka modrooká.
Náhodný divák se začal shánět po igelitovém pytlíku. Další písní měl být klasický Blue Moon of Kentucky. Náhodný divák se zaradoval, neboť klasiky má rád. Radoval se přesně do prvého verše: Modrý měsíc od Kentaky krásně svítí
Svítí na mou lásku – kýtu uzenou…..

Náhodný divák chtěl protestovat, ale nenacházel slov. Byl tak nucen si vyslechnout i další verše, ze kterých vyplynulo, že autor kromě uzené kýty miluje i bůček, a že je škrt a nerozdělí se. Píseň skončila a ostatní posluchači se mohli uplácat. Náhodný divák to fakt nechápal. Následovalo několik podobných, více či méně šílených, písní.
Náhodný divák stále nechápal. A lidi plácali.

*****
Další song pojednával o jakémsi černošském dělníkovi jménem Džan Henry a o jeho práci na železnici. Náhodný divák se probral z kómatu, neboť píseň měla děj, nebyl tam žádný alkohol či sex, jako v těch předešlých, a hlavně to bylo vcelku melodické. Umělec na pódiu dozpíval a oznámil, že není autorem ani hudby ani textu. Náhodný divák pochopil, co že se mu na písni tak líbilo.

*****
Svérázný bendžista oznámil, že opustí půdu amerického oldtajmu a pustí se do lehčího, humorného žánru. Náhodný divák měl pocit, že tomu tak bylo už od začátku a vyděsil se. A skutečně. Následující písně popisovaly konzumaci alkoholu ve větším množství, tělesné pochody, problémy s padáním vlasů a nadměrnou tvorbou ekzému na obličeji autora. Náhodný divák byl pyšný, že se mu podařilo udržet obsah žaludku na svém místě.
Posledním hřebíčkem do rakve bylo prohlášení pořadatele a kapelníka v jednom, že tento svérázný bendžista bude vystupovat i v létě na festivalu Jihočeské zpívání v Trocnově. Náhodný divák spěšně opustil sál a jal se doma na mapě vyhledávat místo, které je od Trocnova co možná nejdále.

*****
KONEC

Tuto hudební povídku napsal: Petr "Harmonika" Soldát (Český Krumlov)
www.harmonikabanjo.wz.cz