Časování jsou moc příjemné večery, na které si zve Hynek Žirovnický své hosty – jednak povídací, jednak hrající. A protože čas – ten běžec dlouhým krokem – je taky sakramentsky rychlý, bylo tohle Časování v útulné kavárně Čas v Praze na Kampě už čtyřicáté.

A odstartovalo – po prázdninové přestávce – další sezónu těchto večerů, které potěšují, hladí i poučují. Vzhledem k tématu bych měl napsat spíš saisonu, neboť jubilejní Časování se z velké části ohlédlo do minulosti a postarali se o to muzikanti. Povídací host tentokrát nebyl, mluvené slovo mezi písničkami nahradily židovské anekdoty, a nejen to. Většina těch židovských fórů začíná tradiční větou „Potkal Khon Roubíčka“... Ovšem na tomhle Časování se potkali dva kytaristé, jeden se jmenuje Pavel Kohn, druhý Vilda Roubíček. Ale nebyli sami, staropražské písničky zpíval s doprovodem kytary Jirka Černohlávek a frontmankou téhle hudební sestavy byla Saša Niklíčková, její harmonika, ale hlavně náramné písničky.

Hynek Žirovnický citoval Karla Poláčka, přečetl i kousek z jeho Mužů v ofsajdu, jejichž zfilmovaná podoba se ve třicátých letech hrála řadu týdnů denně před plným sálem nadšených diváků.

Pavel Kohn s Vildou Roubíčkem nejen hráli své písně, ale sehráli i dva skeče, při nichž Kohn potká Roubíčka. A Pavel, který v létě jezdí na dětské tábory, nezapřel, že je judista, a zahrál písničku vzniklou po dojmem olympijského vítězství Lukáše Krpálka v Riu, které Lukáš věnoval nečekanému skonu svého kamaráda Saši. S tímhle kamarádem se totiž znal i Pavel Kohn, prožili spolu v judu dorostenecký věk.

Jirka Černohlávek – zcela v souladu se svým šedivým plnovousem – zahrál staropražské písničky, přidal i své vlastní textové úpravy známých songů. Saša Niklíčková samozřejmě nezapomněla ani na souboj s bílou lednicí, ani na záchodovou štětku, ani na harmoniku místo podprsenky a rozjuchané kavárně rozhodně připomněla Ljubu Hermannovou.

Časování nečekaně přidalo další kamínek do úžasné mozaiky pražské Kampy. A to poslední říjnový večer byl povídacím hostem Miloň Čepelka z Divadla Járy Cimrmana a hrály Paběrky Marko Čermáka.

Zdroj fotek: web Saši Niklíčkové