Dne 9.7. 2011 od 14 hodin se po šesté konal v Jílovém u Prahy Potlach v muzeu. Trampové vlezou všude do lesa, k vod?, na osady a i do restaura?ních hosp?dek. A te?, že mají v tomto muzeu své výstavní prostory, tak - snad aby doplnili expozici – p?ivandrovali i tam.
Potlach spolu s Jílovským muzeem pořádá Honza Hazuka z Tramp clubu. Honza je příznivec klasické trampírny, nemiluje moderní proudy. Na letošní rok pozval ty, kteří toto vše umí báječně:
Vlajku zazpívali všichni zúčastnění.
KSŘ –Kamarádi staré řeky z Berouna právě přijeli ze světového potlachu v Kanadě a přivezli krom krásných písniček i vzpomínky ze „svěťáku“ a pozdravy od kamarádů trampů z druhé polokoule. Jen tak na okraj Kamarádi staré řeky rozezpívají i ředitele muzea, tak jim to hraní jde od ruky.
Tomáš Pergl z Eldorada zde na trampském potlachu zastupoval svou osadu Údolí děsu. Tomáš zabloudil do klasiky 50-60tých let, Zelené pláně dojali i obsluhu ve stánku konečně začali čepovat pivko. V druhé půlce si zazpíval svou Berounku s Kamarády staré řeky a mé sestřičky se ke mě naklonily a řekly: „Jůjda to je krásná písnička!“
Kansas trio přijelo z Kocáby. Hadí řeka je úrodná na muzikanty, ale Eda Wild a jeho znovuzrozené Kansas trio je takzvané „Šmakovní číslo“. Před nimi kdyby vystupovali i ZZ Top, tak diváky během minuty převedou do romanticky - rošťácké atmosféry svých písniček. Takové je Kansas trio. Jsme rádi že zase jezdí.
Z T.O. Rewaston přijel Ota Šantrůček. Vážení, ten má hlas, když se do toho opře, je slyšet i sousedních osadách. Písničky ze starých kovbojských filmů zněly muzeem. Seňority vytáhly vějíře a po písničce „Nalej mi bartende (bartendře)“ mnoho padros šlo a jeho píseň změnilo na skutek.
Standa Chmelík přijel bez Jitky (stále se dává dohromady po operaci, ale zpráva že cigárka už jí zase berou - nás velmi potěšila). Přijel se svou druhou družkou kytarou. Krom jiných zahrál i své písně. Když se loučil a všichni s ním zpívali jeho písničku „Sníh na jižních pláních roztává“ se paní z pokladny zasnila a málem vrátila o 20 halířů víc.
Franta Hacker přijel z matky osad Ztracenky neboli Ztracené naděje od Velké řeky (Vltavy). Trampové už byli rozjařeni a tak muzeem znělo: „ Franto zahraj Tečku!“ Frantu však nezmátli, má na každé vystoupení ručně psaný plán co zahraje. Franta je studnice písní – tak aby nemusil lovit. V rámci svého vystoupení mě nechal uvést mou novou knížku, a kus přečíst. Díky. Když začal jódlovat refrén „Staré stezky“ trampíci rozjeli tak krásný jódlovací sbor, že v tyrolských Alpách se na pracáku tvořili fronty u žádostí na podporu.
O závěr a sukces potlachu se postaralo Bandoleros, které hrává na Zvoničce a na Třebsínské straně Vltavy. Dámy a pánové, když hraje Bandoleros není třeba si dávat sprchu - oni to obstarají za vás, není třeba si přivézt dobrou náladu - oni to obstarají za vás…. (konec konců není třeba si dát panáka - oni to obstarají za vás). Co ale nejde, na to vsadím své boty, si s nimi nezazpívat. ¨
Rekordně se sešlo několik set trampů.
A tak se loučíme ze šestým potlachem v Jílovém s připomínkou - sedmičky bývají šťastná čísla!
Dana ze Ztracenky
Foto Jan Kraus
