O Časování, pěkných večerech, kterým šéfuje Hynek Žirovnický v kavárně Čas na Kampě, už jsem psal, ale nedá mi, abych se nezmínil o posledním předprázdninovém Časování.

Hynek se přiznal, že večery vznikají tak, že má téma, a pak hledá skupinu nebo muzikanty, kteří by se svou produkcí k tématu hodili. Tentokrát to však bylo obráceně: věděl, že tam chce mít skupinu Sekvoj, která už přes 35 let hraje převážně trampskou muziku, a hledal téma, které by k sekvojácké romantice nejvíc sedělo.

A našel téma, které rozhodně potěšilo nejen fandy Sekvoje. Uvědomil si, že existují celé řady romantických knížek, na nichž vyrůstala řada převážně kluků: Vlaštovky a Amazonky, verneovky, řada dalších, ale hlavně – mayovky. A téma bylo na světě: Karel May!

Tak vznikl večer, v němž Hynek Žirovnický vyprávěl o pohnutém životě tohoto spisovatele, bez něhož bychom neměli ikonu jménem Vinnetou, a vždycky, když dospěl k nějakému bodu ve spisovatelově životě, odmlčel se, aby se mohly rozeznít struny Oldy Dolejše, Pavla Hurta a Emila Pindi Makala.

Byl to nádherný a nečekaně poučný večer, protože tak jako u mnoha populárních lidí různých profesí bývá často jejich život dost odlišný od tak zvané mediální tváře, tak i slavný spisovatel a řekli bychom propagátor spousty skvělých vlastností Indiánů měl sám se svým životem co dělat, aby zvládl různé peripetie, do nichž se dostal. Mezi kladná čísla patří 175 let od jeho narození nebo 105 let od odchodu z tohoto světa, mezi ta záporná by se daly zařadit dny prožité v chládku a řada neúspěchů například v učitelském povolání, které vystudoval, protože jako syn chudého tkalce a posléze porodní báby se nemohl stát doktorem, jak si jako kluk vysnil. A když už se stal slavným spisovatelem, náklady jeho knížek šly do milionů a mohl si koupit vilu, zkrachovalo jeho manželství.

Dodejme tedy závěru trochu optimismu konstatováním, že aspoň před koncem svého života se poprvé v životě podíval do Ameriky a patrně navštívil i indiánskou rezervaci. Ale to už bylo v době, kdy knížky o Vinnetouovi zaplavovaly knižní trh a schylovalo se k prvním, ještě němým filmům. Sluší se připomenout, že sláva náčelníka Apačů v bezkonkurenčním podání Pierra Brice přišla až v době, kdy protagonisté Sekvoje ještě tahali kačera.