Myslim, že bych se chtěl jmenovat Silvestr. Ne, že by se mi to jméno nějak zvlášť líbilo... A taky jak by mi asi tak říkali? Silvo? To je jako pro holky. Nebo Silvouši? To je taky dost hrozný... Ale to nevadí, kdybych se jmenoval Silvestr, slavili by to se mnou všichni lidi...  Aspoň u nás všude se Silvestr slaví. U vás ne?

To už od rána maminka vaří uzený, peče zelňáky a patlá se s chlebíčkama, který, jak říká táta, se sežerou stejně, ať jsou hezký nebo nehezký. No a pak navečer přijde teta Liduš se strejdou Bohoušem, kterej vždycky přinese bednu piv, teta Maruš, kterou mám rád, protože ta nosí celý tácy takovejch malejch dortíčků, a strejda Petr s kytarou, má teď novou – loni mu ji strejda Ignác rozšláp, no a potom strejda Zdeněk, kterej nosí takový baňatý flašky, ale letos mu to táta zakázal, že prej nemáme dost bílejch holí. Tomu jsem tedy nerozuměl, ale oni dospěláci mají někdy dost divný řeči.

Jo a potom holky Kohoutů - loni tancovaly na stole jen v plavkách, mužský jim tleskali a máma potom brečela v kuchyni. Ale babička jí řekla, aby se na to vykašlala, že chlapi jsou pakáž. Ale pak se klidně tulila s panem Vomáčkou, kterej k nám přines sulc. Ten tedy nemám rád, protože se celej třese – ten sulc, ne pan Vomáčka. A taky přijde teta Vanda, to je mámina sestra. Tej se loni nějak neudělalo dobře po těch krásnejch chlebíčkách. Máma říkala, že bude vracet – nevěděl jsem ale, co by jako měla vracet, tak jsem za ní šel tajně do koupelny a ona tam docela obyčejně blinkala – jako já, když jsem se přejed třešní. A potom tátovo bratranec Karel. S tím je tedy vždycky sranda, protože hodně nahlas zpívá a taky třepá ženské po zadku a štípe je a přitom jódluje. Táta říká, že ho to přejde až v hrobě. No to doufám, protože bych se asi dost vyděsil, kdybych na hřbitově najednou slyšel z hrobu jódlování.

Možná přijde i paní Kratochvílová, co bydlí vedle, aby nemusela ten rámus poslouchat skrz zeď. To říkala loni... A potom vypila skoro všechen mámin vaječnej koňak a pak nám usnula v předsíni na mým houpacím koni. Ale pořád lepší než strejda Karel, kterej si ustlal ve vaně, nebo strejda Bohouš, kterej usnul na slečně Anděle, kterou k nám přived strejda Zdeněk poprvé... A z toho byl tedy pak ráno náramnej brajgl – všichni křičeli na všechny a říkali, že už k nám nikdy nepřijdou, ale já vím, že zase přijdou, i když asi bez tý Anděly, protože ta dostala od tety Liduš takovou facku, že jí vyrazila přední zub.

Nejvíc se ale těším na půlnoc, to všichni stojíme na balkóně a koukáme se na ty barevný rachejtle a strejda Petr hraje takovou hezkou písničku a všichni se pak objímají a pusinkujou a já jsem strašně rád, že se mají všichni navzájem rádi . A kdybych se jmenoval Silvestr, tak bych si k svátku přál, aby ta půlnoc takhle trvala až do rána a nikdo by se nepral, nekřičel, nikdo by o nikom neříkal, že je hajzl nebo děvka a že mu nesmí do baráku... Tak to bych si fakt moc přál.