Vidět Štěpána Raka, kytaristu, skladatele, ale také astronoma, jakým fenomenálním způsobem hraje na kytaru, je sám o sobě zážitek – v jednu chvíli kytara zní, ale umělcova pravá ruka odpočívá, podpírá třeba bradu. To levá ruka jen tak hladí struny, které zní...
A to ještě nemluvím o tom, jakým způsobem dokáže jeho hudba působit. Zahřeje na duši, ale dokáže nahnat husí kůži. Jeho skladby vystihují tragické okamžiky lidí, jakými byly skladby Hirošima, Černobyl nebo 20 tisíc mil pod mořem věnovaná námořníkům ponorky Kursk. Ale nejen mollová je hudba. Veselá a hravá je především nádherná skladba „Hora – rumunský tanec" – velmi hbitý tanec pro kytaristovy prsty.
Hraje jeden člověk na jednu kytaru a přesto máte pocit, že je to aspoň kvarteto hráčů a nástrojů. Nebo malý orchestr?
Číst dál...