Jan Foukal, vystudoval dokument na FAMU, je písničkář a zkušený cestovatel. Všechno dělá naplno – i když by se mohlo zdát, že si s ním situace občas trochu zalaškuje.
S nadsázkou třeba můžeme říct, že soundtrack k jeho připravovanému filmu byl rychlejší než film sám, a dnes si žije vlastním životem. Na začátku března vyšel na CD labelu Tranzistor s názvem One way road.
… jde vůbec pořád ještě o soundtrack k filmu nebo je to zcela samostatný projekt?
V současné chvíli, řekl bych, jde o zcela samostatný projekt. Doufám, že některé písničky se stanou součástí filmu. A z druhé strany: film jsem začal soundtrackem a soundtrack se rozrůstal, až film přerostl. A tak vzniklo album.
Charakterizujete je jako písně z cest; psal jste je na cestách?
Určitě na cestách duše. A jinak inspirace k nim pocházejí z mých cest po světě. I když byly třeba napsány doma.
Z té muziky probleskuje několik žánrů – country, rock, folk; jde vůbec žánrově zařadit?
Pro mě to, co dělám, spadá do kategorie písničkářství, tedy toho, čemu se říká songwriting. Z toho vycházím a žánry neřeším.
Co je Johannes Benz – jméno kapely nebo projektu?
Johannes Benz je v podstatě fiktivní postava. Je to člověk ztracený na svých cestách, člověk hledající. A protože jde o filmovou postavu, která je částečně vytvářena také vaší představou, je zahalena i určitým tajemstvím. Prostupuje prostorem a časem. Hledá, ale nebloudí. Jako každý z nás je to šofér vlastního života, vlastní cesty.
Zpátky k CD Johannes Benz. Při nahrávání jste se spojil se zajímavými spoluhráči.
To pro mě byl dar! Moc si toho vážím, díky sestavě spolupracovníků vlastně to album vzniklo a je sevřené v určitém celku. Je to koncepční album, což není v našich končinách příliš obvyklé. Nejdůležitějšími strůjci a hybateli výsledného zvuku byli Josef Štěpánek, David Landštof a za mix Petr Kaláb. Velkou zásluhu na věci mají ale i ostatní v tomhle procesu: vokalistky Harvey sisters a další a další, včetně majitelů studia, ve kterém jsme nahrávali a dalších lidí, kteří nám vycházeli všemožně vstříc.
Zatím zpíváte téměř výhradně anglicky; uvažujete o nějakých českých vsuvkách, alespoň při koncertních vystoupeních?
Johannes Benz je globalizovaná figura sevřená do angličtiny: Ta je pro tyto písničky důležitá, takže tady určitě zůstane. Češtinu mám ale moc rád a rád komunikuji s lidmi. Doufám tedy, že v té česko-anglické komunikaci najdu nějakou optimální polohu.
Jaké má Johannes Benz plány?
Cestu vidím v další práci na písničkách a ve vystupování – ať už na festivalech či mimo ně. Prostě tak, aby se publikum dál dozvídalo o tom, že tu něco takového existuje. Již jsou hotové nové písně, které hrajeme na koncertech. Přijďte si je poslechnout. Nejblíže Johannes Benz vystupuje tuto středu 26. 3. od 18:00 hodin, kdy hrajeme v rámci doprovodného hudebního programu Febiofestu (v - 3. podlaží multikina Cinestar Anděl v Praze 5).
johannesbenz.com
Zdroj, foto: Supraphon
Co je plánuješ na letošní rok?
Pavel Žalman Lohonka je jednou z nejvýraznějších postav české folkové scény. Už v roce 1982 hrál na Portě v Plzni ještě v takzvaném „Žalmanově jihočeském výběru“. Skupina se později přejmenovala na Žalman & Spol. a pod tímto názvem hraje dodnes. Nový rok kapela začala změnou v obsazení a na Portě v Řevnicích se tedy objeví už v nové sestavě. 
Světově proslulá cimbalistka, zpěvačka a folkloristka Zuzana Lapčíková vydala se svým kvintetem nové album Rozchody, návraty. Je plné nádherných písní o lásce ve všech podobách a formách v prvotřídním provedení. Kvintet Zuzany Lapčíkové šlape jako hodinky, přitom s obrovským citem a muzikantskou láskou.
V úterý 7. února 2012 oslaví skladatel, textař, hráč na bendžo a zpěvák Ivan Mládek sedmdesáté narozeniny. K této příležitosti vydá Supraphon bilanční 3CD s příznačným názvem Jožin z bažin a dalších 80 písní. Trojalbum je s typickou nadsázkou Ivana Mládka rozdělen do tří částí: na písně, které umí nazpaměť, na ty, které si matně pamatuje a na sestavu skladeb, o kterých už ani netuší, zda jsou vůbec jeho. Věřit mu ale nesmíte, protože celý komplet je bohatě zaplněn od začátku do konce jednou slavnou či přinejmenším zcela povědomou melodií za druhou.
CIRKUS CERMAQUE - je souhrnná hlavička, pod kterou jsou v různých úpravách, na různých pódiích i po různých nárožích k slyšení různé písně J.Č. Při přípravě alba „Divozemí“ se ustálilo a ustanovilo pevné jádro kapely: Jakub Čermák, Kaia Mach, Iva Rybičková, Julie Goetzová a Jakub Cír. Do těsného okruhu „cirkusu“ patří ale i řada častých hostů, např. Ivan Paisrt, Tomáš Háček, Mikoláš Fiala nebo Anna Sypěnová.
Vladimír Mišík v rozhlasovém po?adu Porta na Country Radiu povídal nejen do mikrofonu, ale i do zv?davého objektivu kamery. Zde se o tom m?žete p?esv?d?it.
Z Wabiho na jeho koncertech vyzařuje cosi, co se celkem nedá popsat a co je dobré zažít. Je to jakási zvláštní síla, která se na diváka nenásilně přelévá a pak se zase zpátky vrací na pódium k Wabimu, aby se zase ještě kompaktnější vracela posílená do publika a znovu zpět, jako když se vlna znovu a znovu vrací k útesu a nemohou jeden bez druhého být... Budeme to moci zažít 26.6. 2011 na Portě v Řevnicích a tak jsem s radostí zase po roce poslal Standovi po internetu několik otázek pro náš ePortýr, abychom zjistili, že se zase můžeme těšit na písničky, na baryton, na Dvořáčka, na Wabiho...
A tak si Marsyas zmámen flétnou věří a musí přetnout 
Roman Horký se stal hudebním patronem 45. ro?níku Porty, která se uskute?ní již po?tvrté v Lesním divadle ?evnicích, kde Roman vystoupil naposledy v roce 2009 t?sn? po slavné š???e O 106 koncert?. Tady je n?kolik odpov?dí pro ePortýr. Na Romana se m?žete t?šit 26.6.2011.