Dramaturg Petr Vacek má v Českém rozhlase (ČRo) velmi zodpovědný úkol. Vybírat písničky do playlistu ČRo Regiony a v současné době i písničky do nového pořadu Folkparáda. A tak se od něho třeba dozvíme, jak to udělat, aby i tu „naši písničku“ do vysílání Českého rozhlasu vybral…
Stala se taková pozitivní věc, že z iniciativy SAI na podporu české tvorby v médiích vznikly na stanicích Českého rozhlasu hned dvě hitparády, které mají za cíl propagovat českou tvorbu. Petr Vacek je hlavním dramaturgem ČRo regiony a také Folkparády. Z názvu je tedy jasné, jaké písničky zde asi budou znít. Folkparádu jsme připravovali společně, právě se SAI - Svazem autorů a interpretů, ale pro naše čtenáře si dovolím vyptávat se, jako bych byl nepopsaným a zvídavým redaktorem, který má velkou radost, že Folkparáda vznikla…
Jak dlouho se Folkparáda připravovala?
Folkparáda se připravovala někdy od dubna – to jsme měli první sezení nad pořadem a právě tady padly první návrhy, o co vlastně půjde, jak by měl pořad vypadat, kdo by ho měl moderovat, jaká by měla být periodicita, řešily se otázky spojené s hlasováním, s webem… Zkrátka těch neznámých bylo v té době ještě hodně.
Bylo těžké ji v ČRo prosadit? A co vlastně obnáší, realizovat pořad od prvního nápadu?
Myslím, že vedení ČRo přistoupilo k Folkparádě velmi pragmaticky. Nové české písničky jsou ve vysílání potřeba, opakovat se donekonečna prostě nelze, folk a zejména country se dlouhodobě jeví jako hudební žánry, které jsou dobře přijímány našimi posluchači, hitparádová forma pořadu je pro posluchače zajímavá…
Bylo těžké najít klíč k samotnému systému hitparády?
Tady se musím přiznat, že inspirací byla Česká dvanáctka, tedy hitparáda, kterou rozjela v červnu ve svém vysílání celoplošná Dvojka ČRo, také ve spolupráci se SAI. Některé prvky jsme do Folkparády převzali, jiné upravili. Asi jsme měli v tomto ohledu štěstí, že jsme si na konkrétním tvaru mohli vyzkoušet, co funguje víc a co méně.
Folkparáda má čtyři zajímavé spíkry. Petra Kocmana, Petra Bende, zpěvačku Denisu Markovou a čtvrtým jste vy… Není to matení jednotného stylu celého pořadu?
Zpočátku jsem nebyl velkým příznivcem střídání moderátorů. Přece jen jsem zvyklý na zaběhnutý rozhlasový model, ve kterém si jeden spíkr drží svůj konkrétní pořad. Dneska vidím, že jsem se mýlil - více moderátorů znamená nejen větší variabilitu v plánování, ale hlavně přináší rozdílné autorské přístupy. A to je pro mě zásadní.
Jaký má podle vás Folkparáda hlavní smysl a cíl?
Ten cíl je jasný – hledat nové písničky a vzbudit české autory z letargie. Určitě má smysl vymyslet písničku, nazkoušet ji a občas někde přehrát před publikem. Ale slyšet svou písničku z rádia – to je přece jenom něco výjimečného. A tato slova potvrdil i rozhovor s historicky prvním vítězem Folkparády Alešem Petrželou… Vítězná písnička s názvem V neděli ráno se po opakovaném vítězství stala součástí playlistu regionálních stanic ČRo.
Cílem tedy je, hledat nové písničky a vlastně vyburcovat autory a interprety z dlouholetého pocitu, že na ně nikdo není zvědavý, protože je tu přece tolik krásných písní z celého světa. Ale není Folkparáda jen pro ty slavné a nejlepší z nejlepších a tedy pro populární kapely? Nebo se tam vejdou i ti, co začínají?
Právě že Folkparáda je pro všechny, tedy pro zaběhlé matadory i pro nové tváře. Ono nejde ani tak o jméno, jako spíš o písničku. Kde je psáno, že neznámý autor nemůže natočit dobrou písničku, takovou, která se bude líbit posluchačům regionálních stanic ČRo? A najít neznámého interpreta, jehož písnička se líbí? To je přece skvělé. A opět uvedu případ Aleše Petržely.
Jaký podíl na Fokparádě mají regiony ČRo, které vysílají pořad jednotně ve 20 hodin v neděli v celé ČR? (repríza je v pondělí ve 3:00 hodin)
Jsou jimi většinou hudební redaktoři jednotlivých regionálních stanic. Ti dění v jednotlivých regionech dlouhodobě sledují a jsou tak garanty kvality zasílaných nahrávek. Oni se podílejí na vytipovávání hostů a vyhledávání písniček. Sami také některé rozhovory s interprety natáčejí a dodávají do konkrétního pořadu.
Tak to už samo je na hitparádovém typu pořadu ojedinělé. A je ještě něco, co jiná hitparáda nemá?
Už jsem mluvil o úloze spolupracovníků pořadu, specifikum je i v tom, že Folkparáda představuje písničky stylu folk a country – takových vyhledávacích soutěží v českém éteru příliš není, a potom i to, že jednotlivé uváděné písničky nejsou pouhým nahlášením názvu, interpreta, ale že obsahují nějakou zajímavost o vzniku písničky, o autorovi atd. Tuto informaci vyžadujeme po každém, kdo svou tvorbou soutěž obesílá. A tady musím říci, ne každý, kdo se chce Folkparády zúčastnit, bere tuto skutečnost vážně. Když informace o písničce nepošle, její zařazení do soutěže zvažuju. Chápu to prostě jako koření, co činí soutěž zajímavější. Vyhledávání informací na internetu a následné předeklamování do éteru se mi zdá dost laciné…
Tak teď už budou kapely a interpreti vědět, že k písničce mají poslat informace. Je to přece skvělá příležitost jejich prezentace ve všech regionech ČRo… Když písnička nezvítězí, může zaznít v pořadu i tak ještě desetkrát. Znamená to, že už ji na stanicích Českého rozhlasu pak nikdy neuslyšíme?
Může se stát, a určitě se tak i stane, že písničky, které nezvítězí, se objeví třeba ve specializovaných hudebních pořadech, které se připravují v regionech ČRo. A vůbec nevylučuji, že některé úspěšné písničky, které prošly Folkparádou, se v regionálním vysílání ČRo objeví.
Tak to je další povzbuzení a super zpráva pro nás autory a interprety… Jak jste spokojený s úrovní písniček, které Vám do Folkparády přicházejí?
S kvalitou a úrovní jsem hodně spokojený. Zatím jsem řešil pouze jeden případ, že písnička byla, co se kvality týče, na hraně vysílatelnosti. Do soutěže jsem ji nezařadil, mám totiž pocit, že by to kapele ve finále spíše uškodilo.
Kolik písniček za rok Folkparádu navštíví?
Ty počty jsou jednoduché. Každý týden zazní v pořadu 12 písniček, z toho 3 úplně nové, tři s nejmenším počtem zaslaných sms ze soutěže vypadávají. Znamená to, že ročně představíme našim posluchačům více než 160 nových českých písniček. Které budou v regionálním vysílání znít, to je už na nich samotných…
Musí to být naprosté novinky, nebo i něco ze šuplíku nebo CD, kterého si jiní dramaturgové nevšimli?
Na novost a starost si Folkparáda nehraje, určitě mají autoři v šuplíku i starší písničky, které by stálo zato posluchačům představit. A pak – ne všechno nové musí být nutně lepší než staré.
A je tu host… Jak je vybíráte? A jak to funguje?
Hosty do pořadu vybíráme z nabídky našich spolupracovníků z regionů. To je jedna varianta, ta druhá, méně častá, spočívá v tom, že oslovíme konkrétního interpreta s nabídkou k rozhovoru pro Folkparádu. Obvykle, ale nemusí to být pravidlo, je hostem interpret, jehož písničku do soutěže nasazujeme jako novinku.
Soutěž Porta je jakýmsi předobrazem té spolupráce na regionální úrovni. Mají kapely a interpreti z Porty šanci se do Folkparády dostat?
Pro mě je Porta přehlídkou, na které se dějí zajímavé věci, každoročně generuje nějakého zajímavého interpreta a zajímavé písničky. Sledování této letité soutěže beru jako povinnost, pro účastníky Porty jsou dveře Folkparády otevřené dokořán.
Ono se to nezdá, ale asi je to hodně práce nejen Folkparádu připravit, spustit, ale také ji ošetřovat, dávat informace na web a hledat, aby to byla pro posluchače zábava nejen po stránce soutěže, ale i dramaturgické vyrovnanosti. Máte na to nějaký mustr?
Tak to je příliš otázek najednou. Postupně. Proběhne kolo soutěže – vysílá se na frekvencích regionálních studií ČRo v neděli po 20. hodině. Ve 21 hodin je spuštěno vysílání, kdy posluchači posílají sms zprávy těm písničkám, které je v pořadu zaujaly. Hlasování končí ve středu v půlnoci. A tady se setkávám s třemi nepříjemnými zjištěními. Posluchači buď pošlou sms ve špatném tvaru, nebo jednomu interpretovi z jednoho telefonního čísla vícekrát anebo pošlou svůj hlas po uzávěrce. Tyto hlasy propadají a do celkového součtu je podle pravidel soutěže nemůžeme započítávat. Tak se stalo, že v jednom kole soutěže z těchto příčin propadlo skoro 200 hlasů. A to je škoda. Já si průběžně připravuji novinky, snažím se, aby byly zvukově odlišné, pokouším se dodržovat regionalitu a čekám na výsledky. Vedle toho se věnuji i produkční práci – těch úkonů je neskutečně moc. Po skončení hlasování /v půlnoci ze středy na čtvrtek/ vyhodnotím výsledky proběhlého kola a ty zašlu tvůrcům pořadů. Ti mají na přípravu zbytek noci a čtvrtek, kdy obvykle odpoledne předtáčíme další kolo soutěže, už s aktuálním pořadím. Výsledky rovněž zasílám společnosti Music Jet, která pro ČRo zajišťuje streaming na webu, komunikuji s rozhlasovými webisty. No a vedle toho dělám řadu dalších drobných činností… ale baví mě to.
Vzkaz pro muzikanty, autory nebo vydavatele je asi jasný: pošlete písničku a informace o kapele na mail 
Folkparádu si můžete naladit na frekvencích všech regionálních stanic ČRo každou neděli po 20. hodině. Repríza pořadu je v noci na pondělí ve 3 hodiny ráno. Pořad můžete najít i na webu ČRo, tady hledejte v archivu nebo přímo na www.folkparada.cz. Vedle pravidel soutěže, záznamů odvysílaných pořadů tady najdete i aktuální soutěžní písničky i výsledky minulého kola.
A otázka na tělo, jak se dostat do vysílání ČRo? Jde to i mimo Folkparádu?
Hudebním redaktorům do rozhlasu chodí denně spousta písniček. Skutečně každou si přehráváme a hodnotíme její vhodnost pro daný formát stanice. V případě, že si ji ve vysílání dokážeme představit, zařazujeme ji do hudebního testování, které pro ČRo připravuje dvakrát ročně specializovaná firma. Na výsledky testů jsme hodně zvědaví, zajímá nás, jakým způsobem a kam se vnímání posluchačů posunuje…
Díky za rozhovor, držíme palce a přejeme Vám, aby přicházely do Folkparády krásné písničky a dělaly radost posluchačům ČRo. Ale nejen jim, protože Folkparáda se může stát odrazovým můstkem pro písničky, které se stanou evergreeny na dalších rádiových vlnách, které vysílají folk a country muziku. Když bude něco zajímavého v ČRo, ePortýr se bude těšit na aktuality.
--------------------------------------------------------------------------------
Dovolte, abych připomněl čtenářům ePortýru - muzikantům, že písničky v MP3 lepší kvality můžete posílat na adresu 
http://www.rozhlas.cz/kraje/folkparada + archiv pořadů Folkparáda
www.hrajucesky.cz - aktuální a praktické informace pro muzikanty
www.sai.cz - profesní zajímavosti především pro muzikanty
Denisa Marková

Petr Kocman

Petr Bende
 
     Co je plánuješ na letošní rok?
Co je plánuješ na letošní rok? Pavel Žalman Lohonka je jednou z nejvýraznějších postav české folkové scény. Už v roce 1982 hrál na Portě v Plzni ještě v takzvaném „Žalmanově jihočeském výběru“. Skupina se později přejmenovala na Žalman & Spol. a pod tímto názvem hraje dodnes. Nový rok kapela začala změnou v obsazení a na Portě v Řevnicích se tedy objeví už v nové sestavě.
Pavel Žalman Lohonka je jednou z nejvýraznějších postav české folkové scény. Už v roce 1982 hrál na Portě v Plzni ještě v takzvaném „Žalmanově jihočeském výběru“. Skupina se později přejmenovala na Žalman & Spol. a pod tímto názvem hraje dodnes. Nový rok kapela začala změnou v obsazení a na Portě v Řevnicích se tedy objeví už v nové sestavě.  Světově proslulá cimbalistka, zpěvačka a folkloristka Zuzana Lapčíková vydala se svým kvintetem nové album Rozchody, návraty. Je plné nádherných písní o lásce ve všech podobách a formách v prvotřídním provedení. Kvintet Zuzany Lapčíkové šlape jako hodinky, přitom s obrovským citem a muzikantskou láskou.
Světově proslulá cimbalistka, zpěvačka a folkloristka Zuzana Lapčíková vydala se svým kvintetem nové album Rozchody, návraty. Je plné nádherných písní o lásce ve všech podobách a formách v prvotřídním provedení. Kvintet Zuzany Lapčíkové šlape jako hodinky, přitom s obrovským citem a muzikantskou láskou. V úterý 7. února 2012 oslaví skladatel, textař, hráč na bendžo a zpěvák Ivan Mládek sedmdesáté narozeniny. K této příležitosti vydá Supraphon bilanční 3CD s příznačným názvem Jožin z bažin a dalších 80 písní. Trojalbum je s typickou nadsázkou Ivana Mládka rozdělen do tří částí: na písně, které umí nazpaměť, na ty, které si matně pamatuje a na sestavu skladeb, o kterých už ani netuší, zda jsou vůbec jeho. Věřit mu ale nesmíte, protože celý komplet je bohatě zaplněn od začátku do konce jednou slavnou či přinejmenším zcela povědomou melodií za druhou.
V úterý 7. února 2012 oslaví skladatel, textař, hráč na bendžo a zpěvák Ivan Mládek sedmdesáté narozeniny. K této příležitosti vydá Supraphon bilanční 3CD s příznačným názvem Jožin z bažin a dalších 80 písní. Trojalbum je s typickou nadsázkou Ivana Mládka rozdělen do tří částí: na písně, které umí nazpaměť, na ty, které si matně pamatuje a na sestavu skladeb, o kterých už ani netuší, zda jsou vůbec jeho. Věřit mu ale nesmíte, protože celý komplet je bohatě zaplněn od začátku do konce jednou slavnou či přinejmenším zcela povědomou melodií za druhou. CIRKUS CERMAQUE - je souhrnná hlavička, pod kterou jsou  v různých úpravách, na různých pódiích i po různých nárožích k slyšení  různé písně J.Č. Při přípravě alba „Divozemí“ se ustálilo a ustanovilo  pevné jádro kapely: Jakub Čermák, Kaia Mach, Iva Rybičková, Julie  Goetzová a Jakub Cír. Do těsného okruhu „cirkusu“ patří ale i řada  častých hostů, např. Ivan Paisrt, Tomáš Háček, Mikoláš Fiala nebo Anna  Sypěnová.
CIRKUS CERMAQUE - je souhrnná hlavička, pod kterou jsou  v různých úpravách, na různých pódiích i po různých nárožích k slyšení  různé písně J.Č. Při přípravě alba „Divozemí“ se ustálilo a ustanovilo  pevné jádro kapely: Jakub Čermák, Kaia Mach, Iva Rybičková, Julie  Goetzová a Jakub Cír. Do těsného okruhu „cirkusu“ patří ale i řada  častých hostů, např. Ivan Paisrt, Tomáš Háček, Mikoláš Fiala nebo Anna  Sypěnová. Vladimír Mišík v rozhlasovém po?adu Porta na Country Radiu povídal nejen do mikrofonu, ale i do zv?davého objektivu kamery. Zde se o tom m?žete p?esv?d?it.
Vladimír Mišík v rozhlasovém po?adu Porta na Country Radiu povídal nejen do mikrofonu, ale i do zv?davého objektivu kamery. Zde se o tom m?žete p?esv?d?it. Z Wabiho na jeho koncertech vyzařuje cosi, co se celkem nedá popsat a co je dobré zažít. Je to jakási zvláštní síla, která se na diváka nenásilně přelévá a pak se zase zpátky vrací na pódium k Wabimu, aby se zase ještě kompaktnější vracela posílená do publika a znovu zpět, jako když se vlna znovu a znovu vrací k útesu a nemohou jeden bez druhého být... Budeme to moci zažít 26.6. 2011 na Portě v Řevnicích  a tak jsem s radostí zase po roce  poslal Standovi po internetu několik otázek pro náš ePortýr, abychom  zjistili, že se zase můžeme těšit na písničky, na baryton, na Dvořáčka, na Wabiho...
Z Wabiho na jeho koncertech vyzařuje cosi, co se celkem nedá popsat a co je dobré zažít. Je to jakási zvláštní síla, která se na diváka nenásilně přelévá a pak se zase zpátky vrací na pódium k Wabimu, aby se zase ještě kompaktnější vracela posílená do publika a znovu zpět, jako když se vlna znovu a znovu vrací k útesu a nemohou jeden bez druhého být... Budeme to moci zažít 26.6. 2011 na Portě v Řevnicích  a tak jsem s radostí zase po roce  poslal Standovi po internetu několik otázek pro náš ePortýr, abychom  zjistili, že se zase můžeme těšit na písničky, na baryton, na Dvořáčka, na Wabiho... A tak si Marsyas zmámen flétnou věří a musí přetnout
A tak si Marsyas zmámen flétnou věří a musí přetnout  Roman Horký se stal hudebním patronem 45. ro?níku Porty, která se uskute?ní již po?tvrté  v Lesním divadle ?evnicích, kde Roman vystoupil naposledy v roce 2009 t?sn? po slavné š???e O 106 koncert?. Tady je n?kolik odpov?dí pro ePortýr. Na Romana se m?žete t?šit 26.6.2011.
Roman Horký se stal hudebním patronem 45. ro?níku Porty, která se uskute?ní již po?tvrté  v Lesním divadle ?evnicích, kde Roman vystoupil naposledy v roce 2009 t?sn? po slavné š???e O 106 koncert?. Tady je n?kolik odpov?dí pro ePortýr. Na Romana se m?žete t?šit 26.6.2011.