Z Černošic do Řevnic je to kousek. Loni jsi vystoupila na Portě v Hodině hvězd s Wabim, Žalmanem, Zuzkou Michnovou a dalšími muzikanty. Prý šlo o veliký úspěch a dýchalo to muzikou. Zdálo se ti to tak i z pódia Lesního divadla?
Ten večer byl opravdu moc hezký, není tolik možností, jak se potkat s kolegy na jednom pódiu a zahrát si společně. Všechny nás to bavilo a věřím, že to bylo na výsledku znát. Řevnické lesní divadlo má už samo o sobě magickou atmosféru a skvělé publikum ji dokázalo podtrhnout.

Letos bude poslední víkend před prázdninami v Řevnicích zase našlapáno, přijede např. Karel Plíhal, Hradišťan, Robert Křesťan, Štěpán Rak, Jaroslav Svěcený... Na co bys pozvala diváky jakožto super hvězda naší Country scény?
Já bych si určitě nenechala ujít Karla Plíhala a zajímal by mě, v tomto pro něj jistě netradičním prostředí, Jaroslav Svěcený.

Ve Vinohradském divadle jsi spolu s koncertem pokřtila své nové album „Křídel se nezříkám“ s padesáti nahrávkami audio i video. Jak dlouho trvala příprava? Kolikrát sis poslechla nahrávky z tvého alba, než jsi je pustila do světa? Je to něčím jiné, hrát country muziku v divadelním svatostánku?
Celkově se album rodilo téměř rok a kolikrát jsem ty písničky slyšela, než vyletěly do světa, to nespočítám. A co se týká Vinohradského divadla, jsem na prostředí divadel poměrně zvyklá, protože jsem jich projela už spoustu. Baví mě střídat prostředí, protože každé má svou nezaměnitelnou atmosféru. Divadla jsou vždycky taková slavnostnější a kupříkladu open air scény jsou živelnější. Nejradši mám asi klubovou atmosféru, kdy si koukáme z očí do očí. Mám ráda své posluchače blízko.

Letos se ti kryly termíny s Portou v Řevnicích. Stihneš se alespoň na chvilku přijet podívat, když máš Řevnice za rohem?
Já jsem letos tou dobou na Slovensku, takže to nestíhám, ale slibuju, že si na vás vzpomenu.

Přeju hodně úspěchů na koncertech i tvému cédéčku, aby se lidem líbilo...

JVZ