V řevnickém lesním divadle se na Portě představil premiérově fascilitátor TOKHI. Diváci byli vtaženi do DrumCirclového proudu a výsledek byl potěšující, protože orchestr návštěvníků Porty hrál velmi kompaktně, rytmicky a s radostí…

DrumCircle jsi představil na Portě poprvé, kdy nejdřív předcházela dílna. Jaký v tom je rozdíl? 
Je to tak, na Portě byl DrumCircle jako takový představen poprvé, po jiných festivalech ale už se někdy s tímhle projektem vyskytuji :-). Mezi DrumCirclem a dílnou, nebo workshopem, je rozdíl docela zásadní. U dílny jako takové učím účastníky skutečně hrát, opravuji jim údery, vysvětluji používání apelu, stavbu sól, nebo rozdělení hlasů v jednotlivých, přesně daných rytmech na djembe, nebo čím dál populárnější nástroj cajon. U DrumCirclu to funguje tak, že lidem naopak nevysvětluji vůbec nic. Hrají úplně intuitivně a přirozeně, jen pracuji přímo s davem a snažím se ho dovést k co nejsilnějšímu hudebnímu prožitku, to i přesto, že účastníci tohoto eventu třeba drží buben vůbec poprvé v životě. 

Djembe se používá v této hudební folk a písničkářské sféře čím dál víc, existuje na to nějaká alespoň miniškola, kde by se percussionisti z mladých kapel naučili, jak  djembe využít co nejpestřeji?
Djembe je nástroj velmi oblíbený, pro "relativně snadnou" obsluhu a díky tomu, že člověk nepotřebuje nějakou super techniku, aby z toho dostal nějaký zvuk, na rozdíl třeba od cong, kdy jsou základní údery o dost těžší. Samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby měl každý, koho djembe zajímá, možnost aspoň jednorázové konzultace, s nějakým zkušeným hráčem. Jinak školy existují, ale bohužel ne psané česky, osobně vlastním dvě, psané v němčině, často i s cd, nyní spíše s DVD, to může člověku hodně pomoct, a procvičí si i jazyk :-), ale samozřejmě, není tam ta zpětná vazba a ta je podle mě hodně důležitá, protože pak člověk tráví spoustu času tím, že se snaží odnaučit milion zlozvyků, které si přivodil velmi snadno. Je to právě tím, jak se zdá být hraní na djembe "easy".

Bylo tvoje vystoupení pro portovní publikum jiné, než na žánrově tvrdších festivalech? 
Ani bych neřekl. Je pravda, že nemám zkušenosti z nějakých metalových akcí :-) ale to, co jsem předvedl na Portě, se nijak zásadně nelišilo od nějakých dalších, klidně multižánrových festivalů, jako je Sázavafest, nebo loni Rock for People. Respektive aby ten model práce s lidmi fungoval, má to přesně dané zásady a postupy, který si jen každý facilitátor (lektor) časem upraví tak, aby mu vyhovovaly, případně si vymýšlí časem  své vlastní. 

Publiku se tvé vystoupení dle reakcí velmi líbilo. Jak se zdálo tobě spolupracující publikum v lesním divadle? 
Publikum bylo super :-). Chtěl bych lidem touto cestou ještě jednou poděkovat a poblahopřát na dálku k tomu, jak šlapající celek dokázali vytvořit. Z mého pohledu na rozjasněné tváře všech zúčastněných to vypadalo, že si to užívali stejně jako já :-).  

Ztrácejí se ti po takovýchto hromadných akcích nástroje, nebo jsou diváci čestní a vrátí i malé nástroje? 
Většinou nástroje diváci vrací. Někdy mám možná pocit, že je slovo divák odvozeno od výrazu divočiti :-), ale až na občasné malé újmy nástroje odvážíme všechny a v takovém stavu, jako jsme je rozdali. Daleko větší ztrátovost máme z některých škol :-). 

Jak těžká je příprava na vystoupení a jak se orientuješ v čase, když potřebuješ někam s publikem dojít? 
Příprava na každé vystoupení je docela snadná, když už má člověk takovou praxi. Setkal jsem se s natolik zvláštními požadavky nejrůznějších organizátorů, že už mě asi nerozhodí vůbec nic, a pokud je to standartní DrumCircle, vím přesně, co chci dělat a jak by to mělo probíhat. Pak už si hlídám jen časy jednotlivých pasáží. Když se lidem něco hodně líbí, tak je v tom třeba nechám a pak něco jiného vypustím. Snažím se, aby show gradovala, aby se všichni pořád bavili a nestalo se to ani na chvilku stereotypem. Je to pak vlastně jako playlist, když hraji festivaly s kapelou. Je nastavený tak, aby nějak fungoval a nemění se. I tady jsou body, které musí zůstat tak jak jsou. Od intra, přes warm up, pohyb, boomwhackers, perkuse až k bubnům. Když bych na začátku přišel a rovnou začal apelem ať hrají, nikdy to fungovat nebude. 

Co je nejideálnější čas na tvé vystoupení? 
Standardně mi vyhovuje 45 minut až hodina, ale dá se to samozřejmě udělat i na půl hodiny a nebo hodně intenzivně, například až 3 hodiny. Pro nějakou užší skupinu lidí, v rámci teambuldingu, apod... 

Máš z jednotlivých akcí někdy dojem, že to nešlo, nebo naopak že to publikum šlapalo?
Výhoda technik, které používám, je ta, že je někdo vymyslel a tudíž musel vyzkoušet v praxi. Jsem akreditovaný facilitátor, podstoupil jsem kurz, abych pochopil, jak to funguje, kam až můžu zajít, aby si to užil i "nemuzikant" a aby z toho byli nadšení všichni zúčastnění. Je tam spousta záchranných lan, "nástrojů" kterým se dá dosáhnout úspěšné spolupráce všech. Maximálně se někdy stane, že to jde hůř a celá akce nemá tak "hudební" kvalitu, jakou by jinde mít mohla. Nicméně zrovna na Portě to vyšlo opravdu skvěle, díky tomu, že tam byli i lidi, kteří samozřejmě hrají. Ve školách, nebo mezi manažery je moc  často nenajdeš a podle toho to taky vypadá :-). Ale zas na ně mám víc času a ke konci hrají taky pěkně. 

Jakou známku bys dal tomu portovnímu orchestru? 
Porta jednoznačně za jedna :-). Byla fakt paráda, s jakou radostí se do toho návštěvníci festivalu dali. Hráli výborně, snad s to budeme moct zopakovat :-). Díky :-) 

Taky děkuju za rozhovor a taky za Portu díky za skvělé vystoupení v Lesním divadle na Portě 2012. A čtenářům doporučuji návštěvu Tokhiho stránek… www.tokhi.cz        
Facebook: www.facebook.com/tokhinho Tokhi El Ritmo 

jvz