Tomáš Klus získal cenu OSA, jako  nejúspěšnější mladý autor
a v sobotu, 25. 6. uslyší jeho písničky i portovní publikum v řevnickém Lesním divadle.
Pro ePortýr jsme se zeptali na několik věcí, samozřejmě týkajících se hudby ale i čaje …

Jakou jsi zahrál a zazpíval první písničku na kytaru, když už jsi uměl alespoň ty tři nejdůležitější akordy?
První byla Pijte vodu od Jaromíra Nohavici, tam jsou akordy dva, pak jsem se pochlapil a „nadrtil“ Jaro od Fešáků, tam už jsou čtyři:-)

A které akordy jsi uměl opravdu jako první? Nebos začal s prstovým cvičením?
Začínal jsem důkladným škrcením struny E. následoval akord C a v těsném závěsu akord G.

Kdy jsi složil první písničku a co se s ní stalo? Byla pro někoho?
Nejprve jsme s kamarádem Lukášem na letním táboře založili kapelu a vysnili si kariéru, půlroční snění a žadonění u rodičů vyvrcholilo první kytarou a na první „zkoušce“ už rok „fungující“ kapely vznikla píseň Povězte mi co se stalo, což byla jedna z průkopnic Emopubertafolku u nás.. Dodnes je dochován záznam na kazetě Angličtina pro začátečníky (někde mezi lekcí 4: Travel a 6: My favourite book).

Většinou se ti, co začnou hrát a zpívat, představí svým spolužákům,  nebo kamarádům... Kytara, holky,  park, kolej... Jak to bylo u tebe?
Mám dva hlavní „cenzory“ v nejbližším okolí, jimž vděčím za střízlivé vnímání sebe sama.

Jaký si vaříš čaj?  Jestli si ho vaříš :-) Pytlík? Cedník? Čaj do hrnku a zalít??? A jaký máš rád?
Mám rád černý čaj s mlékem, snad z nostalgie, snad ze strachu, že kdybych ho nevypil, zamkne mne dozorující pančelka ve školní jídelně..., ale jsem též nadšeným návštěvníkem čajoven a ctitelem exotiky čajové chuti...

Když se něco nepovede, máš vztek na sebe? Nebo najdeš viníka?
Ono hledat a ukazovat prstem, přenášet vinu a osvobozovat se od důsledků, je pevně zakořeněno v povaze člověka, jenž duševně zpohodlněl. Mám tedy vztek na sebe za to, že lenivím a nutím se k práci...

Odjížděl jsi někdy z koncertu a řekl sis, sem už nikdy nepojedu?
Naštěstí ne! A klepu na dřevo.

Máš nějaký sen, s kým by sis chtěl zahrát a zazpívat?
Sny toho typu jsou velmi svazující, proto se z nich násilně budím.

Festival Porta slaví letos 45. výročí. Vzešla z ní celá plejáda našich předních písničkářů, folkařů a countrystů... budeš tedy jedním ze slavících.  Připravíš pro diváky Porty a své příznivce nějakou perličku k 45. narozeninám?
Neumím připravovat, vždy vyplynu až na místě. Nicméně pocta být na Portě je perličkou pro mne samotného...

Pro mladou generaci, tedy tvoji generaci, je Porta dost stará paní:-)  Myslíš, že ten její současný romantický trend, kde hrají Mišík, Nedvědi, Martinová, Kamelot, Lenk, ale i loni Karel Plíhal, nebo Jarda Svěcený může být pro mladou generaci něčím přitažlivý, když moc nectí moderní trendy??
Měl by být přitažlivý právě onou úctou k tradici! Jsou však generace, které na vše, co má svou historii hledí skrz prsty, aneb to považují za kritikyhodné a prachoplné, čili hodné nebytí, avšak dějiny jasně dokazují, že není-li tradic, není budoucnosti... však nám to dříve či později dojde... „Mladé a staré“ se musí znovu učit dialogu, by bylo možno hnout se z místa, neboť včil jsme vskutku krapet znehybnělí.

Co bys učil na školách v hodinách hudební výchovy?
Toleranci žánrů a pokoru k Hudbě samotné, protože se k ní začínáme chovat hrubě.

S Portou máme takový internetový plán, natočit video písničky pro školní mládež, aby  děti viděli, jak se co hraje.  A jak to kdo hraje. Šel bys do toho?
Určitě, jsem fandou sbližování.

Těšíme se na tvé písničky v Lesním divadle na Portě v Řevnicích, v sobotu 25. 6. 2011
Ahoj na Portě   JVZ