Pavel Žalman Lohonka, zkrácen? Žalman a vlastním jménem Pavel Lohonka, je ?eský folkový písni?ká?, jedna z nejvýrazn?jších postav ?eské folkové scény. Narodil ve znamení ryb, 20. b?ezna 1946, v Poh?rce u ?eských Bud?jovic. 

Rod Lohonků, který byl velmi muzikální, pochází z Litvy, odkud byl zřejmě vyhnán a v 19. století se usadil v jižních Čechách. Od dětství byl vedený k muzice. V rodině se hodně zpívalo a Pavel hrál na housle. Vyučil se v plzeňské Škodovce dřevomodelářem. Až před odchodem do učení mu jeho kamarád půjčil kytaru, která znamenala zlom v jeho životě. Od mládí si psal vlastní texty a skládal hudbu. Rád trempoval. Byl členem trempské osady Wikkindy a pak jedním ze zakladatelů vlastní osady Hvězda jihu. V roce 1965 nastoupil na vojnu. Sloužil na Slovensku, v Komárně, kde také hrál ve vojenské kapele.

Po absolvování dvouleté prezenční služby nastoupil do českobudějovické Škodovky jako dřevomodelář a než přešel v roce 1975 na profesionální dráhu hudebníka, vystřídal ještě zaměstnání truhláře v Bytovém podniku a skladníka ve Stavebním podniku. Veškerý svůj volný čas však věnoval muzice. V roce 1968 byl jedním z iniciátorů zrodu později legendární skupiny Minnesengři. Tato skupina proslula zejména hudebními adaptacemi jihočeských lidových písní. Souběžně s hraním v Minnesengrech začal koncertovat v roce 1982 s Tondou Hlaváčem a Pavlínou Jíšovou, ve volné sestavě nazvané Žalmanův jihočeský výběr, který posléze fanoušci přejmenovali na Žalman&spol. Skupinu Minnesengři pak definitivně opustil v roce 1985.

Pavel Žalman Lohonka si vyzkoušel v roce 1985 – 86 i dráhu sólového zpěváka. Nebyla to však jeho parketa, jelikož potřeboval hudbu sdílet i s dalšími členy kapely. A tak se naplno rozjela  skupina Žalman&spol. Po několika obměnách v sestavě, přišly do kapely v roce 1994 Petr Novotný a v roce 1997 pak Honza Brož a Jindřiška Petráková, později Brožová. V tomto složení hrají dodnes. V roce 2005 s Tondou Hlaváčem a Pavlínou Jíšovou opět vzkřísili starý „spol“ (Praspol). O tři roky později odešla Pavlína na sólovou dráhu. S Tondou Hlaváčem tedy přizvali ke spolupráci ještě Šárku Benetkovou a Petra Novotného a vytvořili jihočeskou sestavu, kterou nazvali Žalman&hosté.

V současnosti tedy působí ve dvou svých skupinách: Žalman&spol a Žalman&hosté. V těchto kapelách hraje na kytaru, zpívá, a je autorem téměř všech textů a hudby.
Pavel Žalman Lohonka je jednou z největších postav českého folku. Kromě mnoha ocenění, článků, rozhovorů a dokumentů natočených o jeho osobnosti, také napsal více jak 400 písní. Mnohé z nich zlidověly. Jeho tvorba je obsažena na téměř 50 albech. Jeho písničky hrají a zpívají například kapely Nezmaři, Stopa, Jaroslav Samson Lenk, Věra Martinová, Vlasta Redl nebo Slávek Janoušek.

Je i autorem několika filmových scénářů, básní a pohádek. V roce 2002 vydalo nakladatelství Carpe Diem jeho autorskou knihu pohádek: Hastrmánek Žouželka. V roce 1996 vyšla v nakladatelství ARC biografická kniha Takový Žalman (truvér naděje), jejíž autorem je Michal Huvar. V roce 2005 pak vydalo brněnské nakladatelství Alman povídkovou knihu Ráno bylo stejný aneb Pavel Žalman Lohonka očima Jana Hlaváče.

Jeho tvorba je velice charakteristická svojí zádumčivou někdy až smutnou náladou, je také často hloubavá, sentimentální a poetická. Na druhé straně je to však hudba přemýšlivá, která při poslechu nutí k zamyšlení.
V současné době Pavel Žalman Lohonka žije střídavě v Praze a Českých Budějovicích. Právě zde také pracuje na zbrusu novém CD sestavy Žalman&hosté, která se bude jmenovat Budějky. Vyjde na jaře roku 2011. V tomto roce také oslaví své 65. narozeniny.

Motto nestora folkové muziky zní:
„Každá báseň chce být lahví s poselstvím, vhozenou do oceánu času i lidí, nezáleží na tom, kolik jich tam vhodíte, stačí, aby byla vylovena jedna a poselství v ní uložené rozradostnilo třeba jen jediné srdce“ (František Halas).