Finalisté festivalu Porta 2014 - Potokap

Jak vznikla skupina Potokap ze Slaného? V roce 2011 Lenka uspořádala svůj první autorský koncert coby sólistka s kytarou. O rok později se spojila s Radkem a začali hrát Lenčiny písně ve dvou, převážně na vernisážích, společných koncertech a několika festivalech.

V roce 2013 přizvali Jirku s basou, a protože tři jsou už kapela, nic nebránilo tomu, aby po 4 letech stál Potokap na pódiu ve čtyřech, poprvé na Krušnohorském kole Porty.

Pro nikoho z členů není Potokap první muzikantskou štací, všichni už mají za sebou rozličné hudební zkušenosti. Téměř každý s každým už v minulosti hrál v jiných hudebních projektech, například bluegrassový Minaret, punk-folk-rockoví Deratizéři a další hudební tělesa a tělíska. Rovněž další zájmy členů se různě protínají. Všichni jezdí rádi na vodu, někteří spolu vyrážejí na vandry, chodí spolu do hospody a někteří mají dokonce spolu rodinu. Skutečnou kuriozitou však je, že všechny čtyři členy živí nábytkářský průmysl.

Potokap sám sebe řadí do žánru „akustická hudba“ a nechává na svých posluchačích a hudebních odbornících, aby ho zaškatulkovali dle své libosti kamkoli jinam. Kromě Lenky je v Potokapu tvůrčím elementem také Radek, ale na aranžování a výsledném zvuku kapely se podílí všichni členové bez rozdílu věku, pohlaví a hmotnosti. Za jeden z největších úspěchů, kromě postupu do finále Porty 2014, kapela považuje fakt, že se z dlouholetých kamarádů vůbec dokázala dát dohromady a začít společně hrát.

Od roku 2011 stačí uplatnit jen jednoduché počty, aby se čtenář dovtípil, kterak vznikala slánská skupina Potokap. Proces to byl pozvolný, neočekávatelně očekávatelný a příjemně překvapivý.
 
V začátcích se jednalo o sólový projekt zpěvačky Lenky, která se tehdy ještě doprovázela na kytaru. Na radu moudřejšího záhy pochopila nesčetné výhody hudebního partnerství, a tak brzy nastal zvrat po boku zkušeného kytaristy a zpěváka Radka. Rok 2012 se pomalu chýlil ke konci, když Radek s Lenkou pochopili, že je čas jít s dobou a sladit množství členů s nastávajícím letopočtem. Takže třetí v pořadí, Jiří Knack, obohatil hudbu o elektrický kontrabas a vokální pozadí. Lenka již definitivně odložila kytaru, aby mohla začlenit více rytmiky, a Radek vnesl více vlastní tvorby. Ještě než bylo třeba vyměnit starý kalendář za nový, usnesl se Potokap na vstupu dalšího člena. Tentokráte se jednalo o zpěváka a kytaristu Václava. Jak jsme jistě všichni slýchali již ve školních lavicích, matematika je všude kolem nás. Skupina Potokap je jí přímo posedlá, a proto se lze jen darmo ptát, kdy a zda vůbec se tato posloupnost zastaví.

Každý člen obohacuje skupinu se svérázností sobě vlastní. Jedno je jim ale společné, a to sice bluegrassová minulost. To se však netýká Lenky, která se dříve věnovala převážně folku, zatímco teprve v posledních letech se setkala s Radkem a Knackem i na punk-rockové platformě skupiny Deratizéři. Dá se říci, že výsledným produktem působení skupiny Potokap je akustická hudba.

Mezi kapelní úspěchy patří především skutečnost, že vůbec hraje. Kromě zakládání kapely totiž stihli Radek s Lenkou založit i rodinu, o což jsou nyní kapelní zkoušky bohatší. O to větší bylo překvapení, když se dozvěděli, že se stávají výherci Kruškohorského kola Porty.

Ve volných chvílích  se Lenka s Radkem jezdí vyvětrat do přírody s dítkem v šátku, zatímco Knack poznává nádhery valašské architektury a Václav zlézá roverské kempy.

Není jisté, kdy vlastně si tito hudebníci začali říkat Potokap, ani z jakých důvodů. Že to dělají s radostí, je však zaručeně pravdivý výrok. Když už jsme u té matematiky.

Obsazení:
Jirka Knack Znamenáček – elektrický kontrabas, zpěv
Radek Valenta – kytara, zpěv
Lenka Valentová – zpěv, perkuse
Václav Mišík – kytara, zpěv
 
http://www.potokap.cz/