Dvě tváře Honzy Dobiáše: Mladý Svět a Porta

(red) Osobnosti 6. březen 2020 Zobrazení: 2309 4 minutes read

Měsíčník Jonáš klubu, sdružení příznivců divadla Semafor, přinesl z pera Dany Tuzarové následující záznam besedy s naším redaktorem Honzou Dobiášem, který letos slaví 80. narozeniny. Přebíráme v plném znění. (23. 9. 2013)

Někdo zůstane celý život Janem, druhému stejného jména neřekne nikdo jinak než Honzo. Jan Dobiáš, host našeho klubového čtvrtku, patří k té druhé skupině. Žlutou rubriku Táborový oheň v Mladém světě měl na starosti Honza Dobiáš, na Portě si lidé podávali ruku se sympatickým Honzou Dobiášem.

Setkání s ním přináší především vzpomínky. Kdo by si rád nezavzpomínal na dva základní sdělovací prostředky, které jsme v mládí uznávali – rozhlasové Mikrofórum a časopis Mladý svět. Do nejoblíbenějšího časopisu tehdejší mládeže začal Honza Dobiáš psát v roce 1963, v roce 1964 se stal jeho redaktorem na poli sportovním.

V MS prožil obsazení redakce v Panské ulici v srpnu 1968. Okupanti naštěstí nevěděli, že se MS tiskne na Arbesově náměstí, tak může mít řada z nás ty srpnové aktuální výtisky se spoustou fotografií z obsazené Prahy dodnes pečlivě schované. Sportovní reportáže psal Honza Dobiáš trochu jinak, než bylo běžné v denících. Kvůli reportáži ze zimního plavání se na Moravě v ledové vodě i vykoupal. V roce 1969 se zúčastnil hokejového mistrovství světa ve Stockholmu, kdy jsme slavně vyhráli oba zápasy se SSSR, ale mistry se nestali. Nikdy nezapomenu na lidovou tvořivost, která tehdy v Praze zavládla: „Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to.“ Tehdy byla na šampionátu i Jiřina Bohdalová, fandila na všech zápasech. Když titul v posledním utkání nešťastně utekl, herečka za hokejisty přijela a během asi půl hodiny je dostala ze smutku tak, že cestou na radnici na závěrečnou večeři zpívali v autobuse a dorazili tam usměvaví a sebevědomí. Reportáž z mistrovství s touto historkou byla napsána, ale už nevyšla. O hokeji se nesmělo mluvit.

V MS zažil jeho největší slávu, odešel z něj v roce 1987. Zajímavé je, jak je k fenoménu Mladý svět skoupá Wikipedie, o těch nejlepších redaktorech (v tom Honza Dobiáš) se vůbec nezmiňuje. MS zanikl pro klesající zájem podle internetu až v roce 2005, snad měl být sloučen s časopisem Instinkt. Honza Dobiáš odešel do hudebního měsíčníku Melodie, který v té době procházel šíleným vývojem po předchozím vyhazovu předních hudebních kritiků. Tam se mu podařilo zlepšit situaci přijetím nových redaktorů (mj. Vl. Vlasáka), nové koncepce a grafiky.

Druhou oblastí, kde mu nikdo nemůže neuznat značné zásluhy, je Porta a hlavně vydávání jejího zpravodaje Portýra. I když není hudební specialista, písničky má stále rád a dnes je jedním z hybatelů zajímavého internetového MUSIC OPEN – hudebního časopisu nejen o muzice. V roce 1990 mu vyšel sborník písničkářských textů Brnkání na duši.

Na popud z publika náš host pak v závěru vzpomněl na naše někdejší členy - další tvář Porty Stanislava Houlu Zárybnického a nedávno zesnulého kolegu z Melodie Vladimíra Vlasáka.

Jinak jsme si ještě připomněli, že Honza Dobiáš byl nějakou dobu šéfredaktorem Snídaně na Nově, ale také dramaturgem televizního pořadu Nikdo není dokonalý.