Ano, není to fér, protože to letos nelze vyřešit tak, aby se nikdo necítil odstrčený nebo opomíjený, nedej bože zavržený. Porta má krásné kulaté výročí. Jenže když si uvědomíme, jaké je skóre počtu oceněných muzikantů, kteří Portou prošli, pomohli jí na dlouhé cestě a obohatili portovní žánry, a bylo by tím pádem fajn, aby se letos prezentovali v Lesním divadle v Řevnicích, je to neřešitelné.

A to především vzhledem k časovým možnostem tří večerů a dvou dnů drsně limitujících možné množství účinkujících. A to zejména hostů. Soutěžící připravit o možnost zaujmout porotu a diváky nelze. Lapidárně shrnuto, je to asi třicet hostů ku několika stovkám, na které se nedostalo. Co s tím? „Zarputilí porťáci“, pro které je národní finále ročníku srdeční záležitost a kteří na něj jezdí léta, přijedou zase. Ať jsou zvyklí užít si muziky na jevišti, „jen“ v hledišti, nebo si přijedou po večerních koncertech zajamovat. Muzikanty, na které se letos nedostalo kvůli omezenému času na pódiu v Řevnicích, v areálu Lesního divadla moc rád potkám a myslím si, že nejen já. Není ale přece všem ročníkům konec. I když vím, že tenhle je tou kulatou číslovkou poněkud zvláštní.

Oceněníhodných lidí potkala Porta na své pouti přehršel. Nejen interpretů a autorů. Jak by se asi za tu dobu a naštěstí i v současnosti dalo aspoň trochu objektivně vyčíslit množství „nezištných bláznů“, kteří tomuhle festivalu umetali cestičku, makali na něm v potu tváře, finančně přispěli, nebo jen poradili? Neumím to spočítat. A ti by asi letos v Řevnicích měli být také. Dalším handicapem je fakt, že jsem si jist, že ačkoliv je adresář Sdružení Porta obsáhlý, portovní archiv Zdenka Schwagera i můj rozsahem taky, zcela určitě v nich není všechno. Nemáme podle mého přesvědčení aktuální, spolehlivé e-mailové kontakty na všechny, zejména na dříve aktivní porťáky. To se dá napravit tím, že se ozvou. Spojení je na webu. Bude s tím asi spousta práce to utřídit a nacpat do jednoho seznamu, ale myslím, že to zvládneme.

Problém délky národního finále ale vyřešíme těžko. A shánění finančních prostředků na něj je taky honička. Už teď dá práci vměstnat do dvou dnů a tří večerů semifinálovou soutěž, finálovou soutěž a zajímavé hosty. Snažíme se, aby se postupně dostalo na všechny. Takže, použiji oslovení Míši Leichta: „Miláčkové, zachovejte nám přízeň, přijeďte do Řevnic a dejte nám na sebe spojení.“