Blíží se konec školního roku 1966/67 a já končím třetí ročník Strojní fakulty Českého vysokého učení technického. Hned v prvním ročníku na fakultě jsme s klukama založili kapelu, které jsme posléze dali název The Rangers.

Teď právě jsme však byli pozvání do Ústí nad Labem, kde skupina nadšenců, soustředěných kolem Jirky Šosvalda, pořádá první ročník Country festivalu, který dle zeměpisných dispozic pořadatelského města nazvali Porta Bohemica. Vystoupení všech zúčastněných kapel natáčel Československý rozhlas a my jsme ten festival vyhráli! Naše „live“ nahrávky se objevily v „éteru“ a měly u posluchačů úspěch. Následovala pozvánka do „A“ studia ČR v Praze – Karlíně. Vznikly první studiové nahrávky skladeb Zvedněte kotvy, Tulák, Colorado a další. Těch si všimlo nově utvořené hudební vydavatelství Panton. Připravovalo právě velmi netradiční edici, která měla mapovat tehdy populární pořad pro mládež - Mikrofórum. V této edici vyšlo asi osm EP desek a mezi nimi i naše první gramofonová deska. Byla velmi úspěšná, takže brzy přišla nabídka na natočení první LP desky a o osudu budoucích strojařů bylo pomalu rozhodnuto. Většina z nás sice fakultu dokončila, ale záhy jsme se vrhli na profesionální dráhu muzikantů...

Mé druhé setkání s Portou se uskutečnilo řádově o třicet let později. Moji kamarádi Anička Roytová a Zdeněk Schwager mě pozvali jako šéfa odborné poroty na krajské kolo Jihočeské Porty do Strakonic. Jako porotce jsem se pak zúčastnil několika ročníků a objevil jsem tam kapelu Šance z Českých Budějovic. Pět kluků, kteří dobře hráli, ale hlavně všichni skvěle zpívali. Protože jsem byl již v té době mimo kapelu Rangers, domluvili jsme se a zkusili společně zahrát pár skladeb původních Rangers. Docela dobře to znělo, a protože se to líbilo i posluchačům, domluvili jsme se na vzájemné spolupráci. Začali jsme společně vystupovat a říkáme si New Rangers.

Jako hosté jsme hráli i na celostátním kole v Řevnicích u Prahy, což je vlastně takové uzavření onoho „Cimrmanova kolečka“. Z interpreta přes porotce opět interpretem. Celý ten cyklus trval téměř padesát let, ale musím se přiznat, že byl mimořádně pestrý! Kromě Antarktidy jsme hráli ve všech světadílech, natočili a prodali přes dva miliony hudebních nosičů, natočili řadu televizních pořadů, dokonce jsme si zahráli i v několika filmech. DÍKY PORTO!