Hledám malou vílu,
bloudím, ztrácím sílu,
kolikrát už jsem to málem vzdal,

ale pak si řeknu, co když se někde skrývá,
ani nevím, kdo všechno se mi smál,
jenom věřím, že je malá víla.

V lesích a nebo v horách,
v městech, na dědinách,
koně mít tak klidně bych ho štval,
z půlnoci až třeba do svítání,
koně mít tak ostruhy a cval
a nedbat na to, že se třeba zraní.


R:       Víc a víc je těch, co řeknou blázne víly nejsou,
doma seď, vždyť dávno všechno máš,
ale potom večer do tmy světla reflektorů blýsknou
a vsadím se, že každý z vás je lhář.

Vzadu tiše stojí,
křehká až to bolí,
jako dítě oči zvědavý
a já nemám na to, abych ji slzy slíbal
a zahodil svý písně ohraný,
asi bych ji stejně neuhlídal



Hudba a text: Vojta Kiďák Tomáško