Bylo to v dobách osvícených, před branou krysař stál
městem šlo jako pohlazení, když na píšťalku hrál
Viděl, jak brány otvírají a každý šel mu vstříc
že lidé jeho píseň znají, každý chtěl slyšet víc

Bylo to v dobách osvícených, před branou krysař hrál
nakonec se svým doprovodem přišel i sám pan král
Daruj mi flétnu, chlapče milý, já všechno zlato dám
ten nápěv, tolik roztomilý, už dávno v srdci mám

Povídá krysař, pane králi, ať píšťalka je tvou
a nikdy v kámen neproměníš písničku nevinnou
zajdi s tou písní mezi lidi, na každou ze všech cest
ať slepý rázem krásu vidí, otvírej brány měst

Otvírej srdce zatvrzelá, chudákům lámej hůl
ať s tebou zpívá země celá, dej království všem půl
krejčíkům plátno, rybáři síť a včelám květů pyl
já musím cestou svou zase jít, ty zpívej ze všech sil

Bylo to v dobách osvícených, před branou krysař stál
městem šlo jako pohlazení, když na píšťalku hrál
Kde jsou ty časy osvícené, zatímco svět šel dál?
Kde jsou ty písně zanícené, kam zmizel ten, kdo hrál…

Antonín Tony Linhart