Všechny v?ci už mám od mlhy provlhlý
p?esto držím tu stráž s podzimním dnem
št?stí není jen mít po?ád pohodlí
tak se toulám mezi listím se svým snem

Kůry stromů se letos naposled dotýkám
předtím, než kraj půjde spát
nejsem tu cizí, když podzim mizí
a zkřehlejma rukama chci na struny hrát

Kalendář, tak jako strom, už má jen pár listů
a tma, jak černá dáma, nám přichází vstříc
já tu teď stojím, jak zbloudilej pes
a nemám už sílu, má lásko, jak dřív
s tebou ty skály dál lézt

Starou celtu už mám celou odřenou
s ní jsem prošel ten les už nastokrát
já se vrátím s jarem, až se ledy hnou
a až sněhy na všech stráních začnou tát.

V duchu počítám roky, co jsem tu zanechal
jak cizinec nechtěl jsem být.
Jedno vím jistě, že na tomhle místě
mý kroky určitě budou dál znít.

Kalendář, tak jako strom, už má jen pár listů…

Josef Blažejovský