Svou ?íši skalní král král? hrd? st?eží, zem se s nebem pojí
Království skalní, ze štít? na sta v?ží, co sv?t sv?tem stojí
Zná sílu v?k? i moudrý p?ed ním kleká, zkamení, kdo se bojí
Do bájí p?edk? smí vstoupit, kdo ho potká,
kdo zlý, neobstojí.

Kdo s úctou pokleká, ten mu volnost ponechá
když hlídá ptačí svět i náš
Pokud věříš, pevně stůj,
tou bránou do světů snad může projít jen, kdo zná
jak pláčou oči orlí

Do světa lidí, kde zlobou zlost se hojí
tam slétnout se bojí.
Do výšin tichých, kde zná jen tlukot srdcí,
zas tiše se vrací.
Na hnízdo skalní jen vítr může projít,
ty ve snu smíš dojít

Kdo s úctou pokleká, ten mu volnost ponechá
když hlídá ptačí svět i náš
Pokud věříš, pevně stůj,
tou bránou do světů snad může projít jen, kdo zná
Já s úctou poklekám a vzít si nenechám
tu víru, že i v něm jsem já
Když tou bránou proletí, snad v příštím století
on může zase vrátit nám volnost duše orlí



Marcela Voborská – CD Co z toho máš