Ve starých knížkách za listem list obracíš,
příběh svůj hledáš, v myšlenkách se navracíš do let dávných.
Možná jsi básník, co hledá ten nejlepší rým,
chvilku se zasníš a já očím svým nevěřím,
máš ten správný.

Svět se ti hroutí, jen slepotou kolem nás,
ke hluchým voláš, doufáš, snad ještě je čas, sebe hledáš.
S nadějí, s vírou zažloutlý list otočíš,
moudrosti věků, co do srdcí útočí, jen tak nedáš, hm nedáš.

Jsi knížka otevřená,
stoletím nezměněná,
před námi utajená.

Žaluješ hvězdám, kam jinam s beznadějí,
se smutkem končíš, další rým o naději zase skládáš.
Pro oči prázdné, pro oči zaslepené,
pro duše snílků, pro srdce ublížené sílu dáváš, hm dáváš.

Jsi knížka otevřená,
stoletím nezměněná,
před námi utajená.

Marcela Voborská – CD Co z toho máš