Slunce je zlatou skobou na obloze přibitý,

pod sluncem sedlo kožený,

pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý

a starý ruce sedřený.

Refrén: Dopředu jít s tou karavanou mraků,

schovat svou pleš pod stetson děravý,

/: jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku,

až tam, kde svítí město, město bělavý. :/

 

Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,

v tom městě nikdo nezdraví,

šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,

a lidi strachem nezdravý.

 

Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí

a zákon džungle panuje,

provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí

a truhlář rakve hobluje.

 

Refrén: V městě je řád a pro každého práce,

buď ještě rád, když huba voněmí,

/: může tě hřát, že nejseš na voprátce

nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý,

pod sluncem sedlo kožený,

pod sedlem kůň, pod koněm moje nohy rozbitý

a starý ruce sedřený.

 

Refrén: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,

kde tichej dům a pušky rezaví,

/: orat a sít od rána do soumraku

a nechat zapomenout srdce bolavý. :/