Ozv?ny Porty, vysokoškolský klub Véeško, Ústí nad Labem, 1. prosince 2009.* Ú?inkovali vít?zové Porty P?elet M.S., Epy de Mye, Xindl X, vtipn? moderoval ing. Josef Vejlupek.* P?ipravily Kulturní st?edisko m?sta Ústí nad Labem a Ars Porta Bohemica za finan?ní spoluú?asti likérky Granette a peka?ské a cukrá?ské firmy Inpeko. A byl to mejdan.

Studenti Univerzity J.E. Purkyně žijí po dobu studia v Ústí nad Labem, ale Portu, která zde vznikla a pak se sem zase vrátila, vlastně neznají. Festival je o prázdninách a prázdné univerzitní koleje slouží ubytování muzikantů.
A tak vznikl nápad představit Portu študákům v jejich klubu. Myslím, že ten nápad, jakož i jiné nápady, napadl Pepu Vejlupka. A rovněž si myslím, že dlouho netušil, jak dobrý je to nápad.
Véeško je příjemný bárek s kapacitou 50 míst k sezení. Na kulturní akce se sem vejde až sto lidí. Slušné. Na Ozvěny Porty se sem vmáčklo neuvěřitelných 250 platících (a v tombole slosovaných) diváků. S muzikanty, personálem, pořadateli se zde v bujarém veselí mačkalo na tři stovky lidí. Blázinec. Mejdan. Karneval. Dívky se svítícími rohy na hlavě a plátěnýma králičíma ušima Heffnerových Bunny girls. Záplava a rozbouřené moře. Napřed trochu až úlek pořadatelů, pak tančící, řvoucí zpívající nadšený mumraj.
Naposledy jsem tak nádhernou pakárnu zažil při koncertu Fanánka a Tří sester v jeho rodných Jevanech, kamž jsem ovšem vstoupil nedopatřením. Nebylo kde sedět, kde stát, kde tančit, kde pít, kde se milovat. A přesto se to všechno konalo.

"Myslím, že to, co mladí lidé nejvíc potřebují, jsou tři učitelky z Blovic", pronesla sarkasticky hezká zrzka Jana Ježková z Přeletu M.S. Mé oblíbené favoritky tentokrát vystoupily v triu a docela se vyrovnaly se sílící akustickou hladinou v sálu. Mám je rád, a tak jsem jim pomohl s kufrem k autu. Českobudějovická Epy de Mye, věřím že ne prasečí, ve folkové části repertoáru jakoby s názvuky legendárních tamních Minnesengrů, díky šíří svého talentu poprvé roztančila sál španělskými rytmy. A už to tak zůstalo. Důstojný stůl pořadatele Vejlupka a hostů, vypadajících jako pedagogický dozor, postupně mizel pod studentskými kabáty, čepicemi, taškami a skleničkami, až zmizel docela. Stačil jsem prchnout a vzápětí za mnou i prošedivělý ústecký muzikant Vráťa Urban, druhdy člen legendárního C-studia Jiřího Šosvalda. Kvůli němu vlastně v roce 1967 vznikla Porta - Jirka Šosvald měl country kapelu, a ta neměla kde a komu hrát, protože tento žánr tehdy ještě u nás nikdo neznal. Tedy až na pražské Greenhorns kolem Jana Vyčítala v Camp Clubu a Strings of Tennessee v Jamboree Clubu. Jezdíval jsem za nimi z Brna stopem a s usárnou na zádech..
Byla tehdy ona nádherná 60. léta a voněla jarem. Nadějemi. Obrazně i vlastně doslova ji pak převálcovaly tanky. Rovněž i osudy zakladatelů Porty. Kapitán Kid se jisté hořkosti dodnes nezbavil, a zřejmě už ani nezbaví.

Nespěchejme ke Xindlovi X, ještě slepý mládenec Josef Vejlupek provede tah tomboly z vlastní čepice, a ceny předají krásné hostesky Vráťa a Ňuf (pravil Pepa). Lístek 27 vyhrál patrový dort v podobě plakátu na tento koncert z dílny Inpeka. Plakát byl sněden a nejvíc byl zájem o Xindla. A plato Staré myslivecké (dar likérky Granette) vyhrála krásná neznámá jako další dar k narozeninám, které právě slavila.

Uvedl se stylově: "Vítám vás v Ústí nad Vltavou".
Ondřej Ládek neboli Xindl X je už dnes hvězda venkovských klubů, které pilně objíždí. Nešlo to ale snadno. Ondřej ostošest hrál a zakládal kapely, ale nikdo si toho nevšímal.. Možná až v dubnu 2007 si uvědomil, že na sebe musí upozornit provokací. Přijal šeredný pseudonym a začal rapovat. Přinesl na českou scénu kouzlo odpudivost i krásu neobvyklého. Je schopný muzikant a dobrý zpěvák. Je inteligentní a jako profesionál v reklamě dobře ví, co dělá. Nepopudil mne, přestože můj vztah k tvorbě raperů v kožiších či s kytarou je ambivalentní. Texty z jeho velmi úspěšné první desky s ním deklamovaly desítky diváků. Jestli něco nepokazí, a na to je opravdu dost inteligentní, půjde nahoru. Do světa show bussinesu ho nekatapultovalo vystoupení v ústeckém studentském klubu, ale už přímý přenos Českého slavíka. Když jsem si poprvé rozklikl jeho webové stránky, měl na nich hodně přes půl milionu návštěv. Ten den dopoledne jsem byl 314. Ostatně naše ztrnulá pop hudební scéna si nic jiného nezaslouží.

Po ksindlu Ondřejovi následovala do ranních hodin ohlášená afterparty, ale to už mě nočním Ústím tiše unášela nová limuzína mého hostitele. Je to auto bavorského charakteru, které bohužel nemá rezervu.Ten svůj mejdan jsem už měl za sebou, a dost se mi líbil. Měl jsem před očima ty hezké a chytré děti, kteréžto oslovení si mohu z bezpečné vzdálenosti svého věku plaše dovolit. V dychtivosti objevování života se ještě umějí o kdeco podělit. O prostor, náladu, cigarety, panáka, náš stůl zaplněný jejich sklenicemi, o dobro i zlo. Aniž to vědí, jsou krásní. Třeba přijdou na Portu. Dříve tam patřili.

Fedor Skotal - Ňuf