Pět let - určitě relativní pojem. Prarodiče jenom mávnou rukou, rodiče se pozastaví a vzpomenou, ale děti se nezastaví ani na chvíli a urazí opravdový kus cesty.
Troufnul bych si tvrdit, že i Mraufest, který letos oslavil své malé polojubileum dokázal, že už ho mnoho lidí z řad veřejnosti i muzikantů zná a že i on od svého zrození ušel slušný kus cesty…
Proto trochu bilancování…
…podzim 2005 - večer, který měl vzpomenout na kamaráda, muzikanta Milana Doudu…Název onoho večera se kterým jsem přišel byl pro mnohé trochu nepochopitelným. Totiž slovo Mrau. Výraz, který Milan ve svém slovníku velmi často používal. Bylo totiž komunikačním prostředkem mezi ním a jeho domácí kočičí smečkou a on ho velmi obratně využíval i k občasné komunikaci s lidmi…Určitě proto měl své důvody a mohu s vážností říct, že každý vždy poznal na čem je…
Tedy první večer proběhl ve stodole čakovického statku za neustálého vydatného deště a my s bratrem jsme netušili, že jsme založili jakousi tradici…V průběhu roku hlasy pro opakování Mraufestu zesilovaly a bylo jasné, že bude třeba pokračovat.
…podzim 2006 a s ním druhá vzpomínka, tentokrát se začíná již odpoledne. Co do počasí - pravý opak večera prvního – jasno, slunečno a teplo. Účinkující se přesouvají na dvůr statku, kde se vše podstatné odehrává…
Třetí Mraufest je již součástí Folkování nad Lucernou - nové tradice, kterou jsme vytvořili ve spolupráci s Kulturním zařízením města Pelhřimova. Od tohoto ročníku má tento festiválek své místo určené. Tím se stal prostor na louce pod statkem, protože kapacita návštěvníků rok od roku vzrůstá. Dále vznikají standartní problémy, z nichž asi tím nejžhavějším je pódium. Zatímco pro první večer bylo možno využít vyvýšenou část ve stodole a na druhém mírný svah dvora, od třetího improvizujeme v podobě nákladních aut a lešení. Proto letos již vítězí varianta legálního povolení pro výstavbu pevného dřevěného pódia…zastřešení bohužel dodatečně.
Starostí s pětiletým capartem byly vždycky. My jsme rodiče z řad těch méně zámožných a proto nevypravíme nikdy Mraufest do zářivých barev nejnovějších trendů, ani nebudeme moci pozvat umělce v limuzínách…Co můžeme pro slušnou výchovu potomka udělat je to, co každý z nás v životě potřebuje myslím nejvíce. Totiž udržovat životní rovnováhu a to téměř v jakékoliv podobě. Jsem rád, že důležitým měřítkem tohoto poklidného a pohodového festiválku je zachování zdravého rozumu ve vztahu k možnostem, které jsou jasně dány a že hlavní zásadu - netlačit na pilu, ctíme bezezbytku. To není ani pohodlnost, ani výmluva, ale racionální fakt. O čem se mnoho nemluví je fakt číslo dvě, pro který mohou existovat téměř všechny festivaly – tím je neuvěřitelná ochota muzikantů, snaha si zahrát za jasně nepříznivých podmínek a zodpovědnost se kterou přijíždějí téměř vždy včas… Díky tomu jsme v uplynulých letech mohli přivítat kolem šedesáti kapel a jednotlivců, (Mraufest i Folkování) kteří přijeli (nejen) pelhřimovským divákům zahrát a potěšit. Jsem rád, že vlídnou tvář Mraufestu objevují další nové tváře a ty staré a známé se rády vracejí…
Ten letošní ročník nastolil nové otazníky…tím nejzásadnějším je vlastní termín Mraufestu. Poslední prázdninový víkend byl ten optimální, leč termín Pelhřimovské pouti se řídí astronomickými pravidly a ty říkají, že tento čas bude ještě po několik dalších let patřit jí. Letos jsme se posunuli o týden dál, ale myslím, že to není to správné řešení. Především proto, že se kryje s termínem jiného festivalu na Vysočině a to je určitě škoda. Posunovat dále směrem k září znamená zvyšovat pravděpodobnost nepřízně počasí a zpět měnit zásadně tradice…Řešení zatím není, ale slibuji, že Vy diváci se vše podstatné dozvíte určitě včas. Doufám, že již 19. prosince na zimním Folkování nad Lucernou…
Pytrísek
