Sedíc na festivalu festival? – Port? - v roli porotce jsem chtíc nechtíc sužován myšlenkou zodpov?dnosti té správné volby postupujícího interpreta, netrp?liv? jsem ?ekal, jaká bude letos úroda finalist? a semifinalist?. Doba se posunula op?t o kousek dál, což nikdo nem?že zastavit a p?inesla pro mne jednu významnou a p?íjemnou informaci. Portovní muzika je stále živá a stále se vyvíjí. Kdo by sázel na osv?d?ené „žánrové dinosaury“, t?žce by se p?epo?ítal. Tady v ?evnicích se divák?m líbí poctiv? odvedená a ni?ím nespoutaná poctivá muzika plná života, radosti a sd?lení od srdce k srdci. Z mého pohledu sobotní odpoledne na semifinálové scéně výkony zúčastněných skupin předčilo páteční finálové kolo na hlavní scéně. Bez ohledu na páteční přívalový déšť. Kdo byl na obou soutěžních kláních a díval se do očí přihlížejícím divákům, tomu netřeba nic vysvětlovat. Vám všem ostatním jen malý osobní postřeh. Ten, kdo zůstal chvíli stát, již stojí opodál…
Portovní hnutí bylo po mnoho let líhní špičkových talentů a osobností trampské, folkové a countryové hudby. S radostí ve tváři směle tvrdím, že stále je! Navzdory všem nepřejícím hláskům a pošklebkům.
Jde jen o odvahu soutěžících přijít s něčím novým, a netradičním, s pokorou a poctivostí - viz loňský vítěz Xindl X.

Vyšlo v řevnickém Portýru 3/2009