Vysočina se stala pro Ivo Viktorína druhým domovem. Do jedné z obcí jezdí řadu let sklidnit svoji muzikantskou duši a nechat odpočinout unavené tělo po koncertech se skupinou AG Flek, nebo jako klávesista v doprovodné skupině Pavla Bobka. Zde vznikají melodie ovlivněné krásnou přírodou, poklidným venkovským životem a tradicemi, které přebírá a nebo vymýšlí spolu s okolními chalupáři a starousedlíky.
Jedna z tradic kterou Ivo každoročně dodržuje, je řezání proutků na mrskačku. V poledne, den před velikonočním pondělím se sejdou sousedi a vyráží na krátkou procházku proti proudu malého potůčku nad vesnicí. Z vrb řežou vhodné proutí, prořezávají stromy pro lepší růst, hodnotí počasí a probírají všední starosti. Na závěr nařežou silnější pruty a vsadí nové vrby jako zásobárnu pro další roky. A že jich podél potoka roste požehnaně. Do akce Zasaď strom se vlastně zapojili dávno před tím něž vznikla. Navíc je vše spojené s láskou k přírodě, k člověku a jeho tradicím.Zbyněk Kříž