Mít v sob? srdce kovboje.
Brn?nští Poletíme? na novém albu KROSKÁNTRY objevují v sob? srdce kovboje a sv?j originální banjo punk rozši?ují o další styl – country, teda p?esn?ji v podání Poletíme? - kántry. Na t?etím ?adovém albu Poletíme? op?t kladou d?raz na vtipné texty, p?ímo?aré, poetické, p?esto lehce vulgární.

Kapela již po druhém albu Skupina dobře vypadajících mužů vyrazila z brněnských klubů na hlavní podia nejen rockových festivalů a nyní potvrzují novým albem pozici veselé kapely, plné svižné rytmiky a zpěvných refrénů.

Album KROSKÁNTRY znovu odlehčenou formou vypráví o složitých nebo smutných věcech přesto barevnou a veselou náladou. Inspiraci country scénou nezakrývá Rudolf Brančovský, „Já jsem prostě pro sebe znovu objevil, mnou dávno zapomenutý, svět hudební romantiky. Jsem si jist, že díky našemu rošťáckému podání přestane být country pro některé lidi sprosté slovo. Naschvál tedy nepíšeme country, nýbrž KÁNTRY!“ Kromě klasické nástrojové formace mimo jiné zazní také dobro Martina Mikla a Saxofon Pavla Križovenského a pětistrunné banjo legendárního banjisty kmenového zakladatele bluegrassové skupiny Poutníci Sváti Kotase. Což potěšilo zpěváka a banjistu Rudolf Brančovského, „Velkou radost mi udělala spolupráce s legendárním banjistou Sváťou Kotasem. Nahrál nám na desku banjistické pošušnáníčko a bude také hrát na našich křtech. Moc nás to spolu baví.“

Texty, jejichž výhradním autorem je Rudolf Brančovský, jsou opět až na pár vyjímek opět o ženách! Ty vyjímky tvoří například píseň „Lev“, která pojednává o zvířeti, které drží kapelníka Rudolfa při životě. Nebo píseň „Pepův Happyend“ o splněném snu každého osamělého pivaře (i když ta je vlastně také nakonec o ženách) a píseň „Kovbojové“ o sociální a mentální vyčleněnosti. Zvláštní kategorií, je píseň „Muž neviditelný“, která vypráví o životě jednoho statečného bývalého bezdomovce, jehož sedmdesátiletý hlas v této písni na desce uslyšíte také.

Kapela natáčela, tak jako předchozí alba, opět v brněnském studiu G pod dohledem Jiřího „Topola“ Novotného. Přesto je výsledný zvuk trochu rozdílný, proti předchozím dvěma albům a to díky třetí osobě, jak se svěřuje Rudolf Brančovský. „To co na nové desce slyšíte, je shoda mezi třemi přístupy. Je to shoda mezi mnou, jakožto zastáncem co nejšpinavějšího zvuku, podobnému našim koncertům. Dále naším dvorním zvukařem Jiřím Topolem Novotným, který jako profesionál, má tendenci všechno čistit a ladit. A třetím pohledem, přístupem Sváti Kotase, profíka z říše bluegrass & country. Ten se na to díval zase z úplně jiné strany. Řekl bych, že jeho přínos ke konečnému zvuku desky je zásadní.“ Výsledný zvuk patnácti skladeb bude na CD doplňovat videoklip k titulní písni Lokomotiva. Obrázky nakreslil Rudolf Brančovský a rozpohyboval je animátor Jan Mikota.

TRACKLIST
1.Kus železa
2.Zatracenej šíp
3.Fígl
4.Lokomotiva
5.Kovbojové
6.Holky pitomý
7.Pepův happyend
8.Autistický bratr
9.Lev
10.Ruce v kapsách
11.Chechtání
12.Ťu ťu ňu ňu
13.Nebreč
14.Muž neviditelný
15.Kántry dát

Poletíme?
Rudolf Brančovský - zpěv, texty, tenorové banjo, akustická kytara, elektrická kytara, foukací harmonika, mandolína, xylofon, perkuse, grumle, vrtačka
Vojta Konečný - Housle, zpěv
Jáchym Hájek - Trubka, zpěv
Daniel „ Kačer“ Černý - Bicí, valcha, perkuse, zpěv
Ondřej Hájek - Piáno
Jan „Beran“ Beran - Basová kytara

Hosté:
Sváťa Kotas - pětistrunné banjo
Martin Mikl - dobro
Hana Švábová - zpěv
Pavel Kryžovenský - Saxofon, příčná flétna
Muž Neviditelný – zpěv (Muž neviditelný)
CD nahrál, smíchal a mástroval Jiří „Topol“ Novotný v brněnském G studiu 2012.
Fotografie v bookletu nafotil Drahomír Stulír.
Obal zpracovalo studio Kreautra.cz

Zdroj: http://www.indies.eu/