Jordánsko, to jsou hory, pouště, kamenité a prašné náhorní plošiny. Je to horké území a k nejteplejším bezesporu patří oblast kolem Mrtvého moře, které je pod neustálým mlžným oparem a lze ho zahlédnout již ze silnice, v prolukách mezi luxusními resorty. Stále vysychá, je bez masivnějšího přítoku vody, a proto je již hodně vzdáleno od původního břehu.
Navštívili jsme veřejnou pláž, jejíž zázemí se šatnami, sprchami, několika bazény a krytým posezením s občerstvením by mohlo být pro tuzemské provozovatele veřejných koupališť velkým vzorem. Na pláž se sestupuje po dlouhém schodišti, nechybí sprchy, ale chybí dostatek stínu. Pár slunečníků asi 50 metrů od břehu je značně nedostatečných.
Natěšeni jsme opatrně vstupovali do vody přes rozsáhlé a velice ostré příškvary soli. Moře je teploučké, do vzdálenosti několika metrů hodně mělké, měla jsem pocit, že vstupuji do olejové lázně. Hladí… Položila jsem se opatrně na hladinu, zvěsti nezklamaly, skutečně se celé tělo vznáší. Jakýkoli pokus o plavání je zbytečný, koncentrace soli vypudí zbytek těla nad hladinu takovou rychlostí, že jsem měla co dělat, abych si uchránila oči a pusu před kontaktem s přesolenou vodou. Dá se v poklidu ležet na zádech, na břiše, jen pak za chvíli bolí krk, jak se člověk snaží držet hlavu vztyčenou. Nejlepší poloha, kterou jsem vyzkoušela a která byla nejméně namáhavá, bylo sezení jako na židli. Klidně se tu dá takto léčebně strávit celý den, několik dní, celou dovolenou, s přestávkami brát solnou kúru, tím spíš, že vzhledem k „ochrannému oparu“ se kůže nespálí.
Zábavnou atrakcí pro všechny věkové kategorie je velká káď s bahnem z Mrtvého moře, volně přístupná. Můžete se zmazat od hlavy až k patě, včetně vlasů, na slunečním žáru jste za pár minut jak hliněná socha. Pak znovu opatrně do moře, opatrně smývat nánosy, v plážové sprše se pokusit smýt zbytky zaschlého bahna, ale i přes to všechno se ze mě sypal bahenní prášek ještě doma.
Tak řeknu vám, dovolenou tady bych si dovedla docela dobře představit…
Mrtvé moře
Rezort na pobřeží Mrtvého moře
