Z pohádek známe, že jednou v roce se otevírají skály a ti, kte?í doufají ve št?stí, se do nich vydávají s p?edstavou, že najdou poklad. Opus?me ale sv?t pohádek a vra?me se do reality všedního dne.

Když se jednou do měsíce, a to každou první středu, v Praze v pravé poledne rozezní sirény, je to pro mnohé poznávacím znamením, že se večer v dejvické Kavárně Potrvá otevírají mikrofony. A stejně jako v pohádce se i sem vydávají ti, kteří hledají. Autoři, muzikanti, písničkáři, ale třeba i recitátoři hledají nové posluchače. A posluchači, kteří již pravidelně kavárnu zcela zaplňují, zase doufají, že mezi dosud jim neznámými jmény naleznou nějaký ten „hudební poklad“. Tuto příležitost poskytuje jak muzikantům, tak i posluchačům pražský písničkář Jan Řepka, který akci zvanou Open Mic už véce než pět  let pořádá.

Open Mic s pořadovým číslem 52 se konal první březnovou středu, tedy 7. 3. 2012. Honza Řepka večer zahájil písničkou Jarka Nohavici Ahoj slunko, navodil tak atmosféru očekávání jara, a pak už se na malém podiu začali střídat muzikanti, kteří o vystupování projevili zájem a předem se přihlásili. Dostali tak příležitost předvést se čtyřpísničkovým blokem. Singleton je množina mající právě jeden prvek, ale také to je sólový projekt scenáristy (Comeback) a spisovatele (Sebedrás) Jiřího Vaňka. Sám sebe charakterizuje slovy: „Jedná se o nyvé písně o mezilidských vztazích provedené chvějícím se hlasem za nejistého doprovodu akustické kytary. Jejich hlavním tématem je život depresivního děvkaře v postmoderním velkoměstě za časů úzkostné poruchy.“  Ano, takhle přesně to bylo… Od Vlašimi dorazila unplugged verze skupiny Českej chleba, se zpěvačkou Miru, která má sice hlas s pěknou barvou, ale ve výrazu bylo na můj vkus trochu více afektu, než je zdrávo. Posledním z přihlášených byl Fanda Holý, tentokrát bez své kapely Kojoti, zato s hostující kamarádkou houslistkou Zuzkou, se kterou se náhodou potkal a tak vystoupili spolu … i takové náhody tvoří neopakovatelné kouzlo večerů s otevřeným mikrofonem. Fanda hrál na banjo, na jakousi malou nalezenou dětskou kytárku (nebylo to ukulele) i na regulérní kytaru a kamarádka Zuzka, dravá to houslistka, byla tím správným řízným kořením jejich společného vystoupení.

Mikrofon se ale ten večer otevírá i těm, kteří se předem nepřihlásili, ale pokud přijdou a chtějí, mohou ten večer vystoupit s jednou písničkou. Této příležitosti využil třináctiletý kytarista Jirka Samek, který pravidelným návštěvníkům Open Micu není úplně tak neznámý. Zhruba před dvěma roky zde už vystupoval a zaujal natolik hosta večera, Marka Gearyho, že si ho přizval k jedné písničce. Tentokrát Jirka zahrál Claptonovu píseň Tears in Heaven a předvedl tak především to, že je ve svém mládí už velmi dobrý kytarista. I Vítek Skřítek Eliáš – písničkář a akordeonem – nevystupoval na Open Micu poprvé a využil tak ten večer příležitost zahrát jednu ze svých výrazných písní, se kterými se neztratí a dokáže zaujmout i v pražských ulicích, kde často hrává.

Na Dětské Portě, která se konala v Divadle Za plotem, kde Honza Řepka pracuje, ho zaujala skupina Nautica z Jablonce nad Nisou. Kytarista Jirka Samek (13 let) a sestry Andrea (12 let) a Radka (9 let) Bělíkovy, které si střídaly kytaru, metalofon a flétny, si od posluchačů vysloužili bouřlivý potlesk. Hráli svoje písničky, autorsky i interpretačně na vysoké úrovni, a přitom z nich byla cítit radost z hraní… Když přidávali Let it be me od Everly Brothers, přihlížející host večera, australský písničkář Owls of the Swamp, se jen usmíval a nevěřícně kroutil hlavou…

Každý večer má i své „hvězdné“ hosty – tentokrát to byl již výše zmíněný Australan žijící momentálně v Německu Pete Uhlenbruch alias Owls of the Swamp, který v březnu jezdil po Čechách společně s Janem Žambochem. Jejich vystoupení – Peteho hloubavé až niterné v kontrastu s energickým a velmi aktuálním setem Honzy Žambocha – bylo už jen třešničkou na velmi vydařeném hudebním dortu.

Mottem Open Micu je: Kdo hraje, přijde. Kdo hledá, najde. Ten večer měla pohádka šťastný konec. Kdo hledal, určitě našel, protože tentokrát se během večera silně zablýskalo na lepší hudební časy. Další první středa v měsíci se blíží – 4. 4. 2012 budou v Praze v poledne zase houkat sirény a večer se v Dejvicích v Kavárně Potrvá otevřou mikrofony. Přijďte taky zkusit štěstí.

Více na: http://www.openmic.eu/

Brigita Kytka Vidimská
Foto: Slávka –vy-