Log in

SEKYRA A JAK JI NASADIT

části sekery

Každý táborník nebo tramp ví, co sekyra je a k čemu slouží. Pro zvýšení povědomí a přidání dalších informací jsem se rozhodl sepsat článek.

Pravdou je, že čerpám výhradně ze Svitku ČTU (z roku 2002) a znalostí, které jsem získal na Jihočeské tábornické škole (akce České tábornické unie). K čemu tedy sekyra slouží? Dnes je to výhradně k opracování či přípravě dřeva na oheň. A nebylo tomu vždy tak, sekyra sloužila po mnoho tisíciletí jako velmi účinná zbraň a v době bronzové a železné byla dokonce znakem náčelnické moci.

Z technického hlediska je sekera nárazový nástroj, s řeznou hranou, určený k dělení materiálu. Z mechanického hlediska uvádím jeden příklad, abychom si udělali představu o její výkonnosti. Na oddělení větve Æ4 cm pouze tlakem na ostří bychom potřebovali sílu asi 800 kg a čas 24 sekund. Toto zvládne sekera jedním švihem.

Známe mnoho typů rozdílných nejen podle užití a tvarů, ale dokonce podle států, v nichž vznikly. My se však omezíme jen na ty druhy, s nimiž se můžeme běžně setkat.

Rozdělení podle tvaru:

Podtínací – původně dvoubřitá (výhoda náhradního ostří), později z bezpečnostních důvodů pouze jednobřitá. Dříve nejužívanější typ, zkrácením ostří bychom získali hlavatku (kořenovku).

Odvětvovací  – tenká s prodlouženým ostřím, mírně podsazená sekera s vysokou průnikovou schopností.

Štípací – tlustá, od břitu  nabíhající do klínu.

Universální – pro naše účely nejvhodnější tvar. Je dostatečně  tlustá aby již štípala, ale ještě natolik tenká aby si uchovala jistou průnikovou schopnost pro osekávání. Např. kanadka.

Kalač – není už vlastně sekera, ale štípací palice s velmi tupým klínem a váhou 3,5 kg a více. Bez větších problémů štípá špalky metr dlouhé a s průměrem 60 cm.

Podle velikosti

dvouručka – cca 1 – 2 kg, délka topora 65 cm až 1 metr.

jednoručka – cca do 1 kg, délka topůrka dle potřeby a vzrůstu majitele.

Jednoručky jsou pouze sekery universální, všechny ostatní (kromě tesařských a řeznických) jsou dvouručky.

Podle tvaru oka

úderová – má mohutný čepec, oko je tenké a stěny rovné, aby se rány lépe přenášely do líce a oko se nevydulo. Používají se při práci s železnými klíny.

otáčecí (páčící) – stěny oka jsou vypouklé, aby násada mohla být co nejširší a při páčení nepraskla.

Kvalitní sekery se vyrábějí z legované nástrojové oceli. Jejich ostří nesmí být překalené (tvrdé) – vylamuje se, ani příliš popuštěné (měkké) – nedrží ostří. Ideální tvrdost je  48 – 56 HRc.( Heart Rockvalova stupnice tvrdosti), měřeno 10 – 15 mm od ostří.

Jak dobře je sekera nasazená, tak dobře se s ní pracuje. Záleží na tvaru a délce topora, na materiálu, nasazení a také zaklínování. 99% seker, se kterými se kdy setkáte, bude špatně nasazených!

Budete-li toporo vyrábět sami, použijte dřevo přírodně proschlé, je lepší štípané, neboť nám ukáže směr let. Dřevo řezané by mohlo jít přes leta a tím by se snížila pevnost. Letokruhy nesmí být příliš husté (ze středu kmene), dřevo je pak křehké a praská.

Při koupi již hotového zkontrolujeme, jestli nám leta někde nevybíhají. Topůrko nalakujeme, případně jej napustíme lněnou fermeží.

Nasazení topůrka

Ať už máme topůrko vyrobené či koupené, musíme jej nasadit. Obkreslíme oko sekery svrchu na hlavu topora, prořízneme krk ve směru většího průměru a to do hloubky asi 2/3 - 4/5 oka. Poté jej opracujeme nejlépe rašplí tak, aby šel jen velmi ztuha natlouci do oka. 0,5 až 1 cm, podle velikosti sekery, nám bude přesahovat čelo. Do průřezu natlučeme táhlý klínek z tvrdého dřeva, potřený lepidlem. Až nám přestane zalézat, odřízneme asi 1cm nad toporem a dotlučeme na doraz. Poté příčně zaklínujeme 1 nebo 2 kovovými klínky podle velikosti oka. Před osazením a zaklínováním je možno oko nahřát (tak, aby se dalo udržet v ruce, jinak si vyhřejeme materiál). Je nezbytně nutné, aby násada byla v ose ostří. Uražené toporo odvrtáme nebo vyrazíme, nikdy však nevypalujeme v ohni (častý zlozvyk, sekeru pak můžeme zahodit). Nemáme-li jinou možnost a musíme použít sekeru půjčenou, která je na toporu uvolněná, namočíme ji do vody, násada se roztáhne a uchycení se zpevní, ale přesto pozor. Nikdy nepoužíváme sekeru s naštípnutým nebo nalomeným toporem.

Broušení

Práce s tupou nebo špatně nabroušenou sekerou neuspokojí. Vede k zbytečné únavě a někdy i úrazu. Je-li sekera velmi tupá nebo vylámaná, můžeme hrubé obroušení a úpravu tvaru ostří provést na brusce, ale velmi opatrně, abychom si ostří nevyhřáli nebo dokonce nespálili (změní barvu do olověna až do modra). Je-li to možné, provedeme úpravy pilníkem. Při tomto vybroušení se soustředíme zejména na to, abychom na břitu vytvořili tzv. bříško, které zapříčiní odskočení čepele ze záseku (bylo-li by ostří pouze klínové, sekyra by ve dřevě uvízla). Poté, máme-li pískovcový brus, provedeme samotné ostření, nemáme-li, stačí hrubý brousek. Pro odlomení jehly dotáhneme brouskem jemným.

Pořízení

Sehnat kvalitní spolehlivou sekeru je dnes docela problém. To, co je dnes koupitelné v obchodech, nejsou sekery kované, ale povětšinou obyčejné odlitky, které i když správně nabrousíte, stejně nebudou držet ostří, v lepším případě o něco lepší výlisky. Sekyry značkových výrobců jsou k mání většinou jen na objednávku z katalogů a jsou značně drahé (což ještě nemusí vždy značit kvalitu). Proto Vám asi nezbyde než projít kůlny a dřevníky a najít sekeru starou. Nejlépe předválečnou, nebo těsně po. Seženete-li šikovného kováře, dokáže s ní zázraky, ale i kdyby neprošla výhní, bude pořád o mnoho lepší než dnešní možnosti. Svou práci zastanou i dnes moderní sekery s umělým kompozitovým toporem. Nejsou sice kované, ale materiál je solidní.

Dvouručku nepoužívejte nikdy jako jednoručku, s úchopem uprostřed topůrka – konec zavadí o špalek nebo oděv a neštěstí je hotovo. Sekáme a štípáme pouze na dřevěné podložce.

Sekera by měla  mít pouzdro nebo alespoň krytku ostří. Při práci se sekerou buďte vždy opatrní,  jak jsme si už řekli, sloužila i jako zbraň. Ne nadarmo. 

Pokud Vás zajímají tábornické dovednosti, doporučujeme zavítat na Jihočeskou tábornickou školu. Dozvíte se mnoho dalších zajímavých informací, program vyplňují přednášky a zážitkové hry.

www.jcots.cz