Log in

Pavel Dobeš

Pavel Dobeš - nejen že slaví jubileum a nejen že to bude v Lucerně 22. 4. 2009, ale taky bude po mnoha letech na Portě. Stane se v pátek 26.6. v 19:50 hod.
A tak je tu několik otázek pro ePortýr.

1. Pavle, tušíš, kolik jsi napsal písniček?
Myslím, že přesně jedno sto. A ten počet už nebudu zvyšovat. Napíšu-li novou písničku, a bude-li dobrá, automaticky se zařadí do mého žebříčku TOP 100. Některá jiná z konce této hitparády prostě vypadne a celé dílo se tím zkvalitní :-).

2. Je to některá z písniček, která ti otevřela bránu mezi přední folkaře nebo to byla zkráka dlouhá cesta?
Když jsem se stal folkařem, tak rovnou předním. Stačilo k tomu pár písniček. Jarmila, Zum zum, Blažek, Hrušky, ale postačila by asi i jediná, kterákoli z nich.

3. Mrzelo tě v minulosti hodně, že ses neprobojoval na Portu coby soutěžící?
Ano, ale na druhou stranu jsem to i chápal. Věděl jsem, že ty moje písničky jsou dost jiné, než aby poklidně splynuly se žánrem trampské písně, country, ba i tehdejším folkem. Proto jsem je také psal. A tak jsem neměl důvod zbytečně truchlit.

4. Skládáš pravidelně, nebo jen když se ti zachce, nebo když je termín pro vydání CD?
V tomhle jsem strašně nezodpovědný fluktuant. Je to opravdu jen, když se mi zachce. A někdy, dokonce, by se mi i zachtělo, ale přemlouvám se: „Přece nebudeš psát nové CD, dokud se neprodá to staré :-)“

5. Kterého zpěváka i ze světa máš rád a máš doma jeho muziku?
Z českých je to Olda Říha, Aneta a Michal Hrůza, z cizích pak Mick Jagger, Bob Dylan a Vladimír Vysocký.
Ale připouštím, že mě ani tak moc nezajímá, jaký mají hlas, spíš jakým způsobem zpívají. No a velmi důležitá věc, to bych snad ani neměl říkat, protože tak nezněla otázka, pro mě je strašně důležité, „co“ zpívají. Takže jedním z vůbec nejdůležitějších zpěváků u nás je pro mě např. Jiří Dědeček.

6. Kupuješ si CD nebo střádáš MP3 ?
Jistěže mám v počítači plno muziky, ale pyšný mohu být na sebe teprve tehdy, když držím v ruce originál. A je to už jedno, jestli je to stará šelaková deska na 78 otáček s Enricem Carusem, či „Oslí serenáda“ s Janette McDonaldovou a Eddie Nelsonem, nebo kazeta Krise Kristoffersona, kterou jsem si koupil u benzínové pumpy někde na Route 66 aby se mi lépe jelo, může to být staré „elpíčko“ Greenhornů, může to být i nové CD, ale musí to být originál!

7. Máš doma ještě gramofon?
Na chatě v lese mám takovýto stroj a za dlouhých letních večerů někdy dělám diskotéku, to ale jen velmi výjimečně, když přijdou vybraní hosté. Pro běžné návštěvy postačí magnetofon. Mám B73 a hodně kotoučů.

8. Na Portě budeš asi po 10 letech. Zazní tam něco, co třeba nebude v Lucerně 22.4. ?
Asi ano, nikdy nikde nezahraješ všechno...

9. Nejoblíbenější hvězda?
Slunce.

10. Víš kolik už jsi měl, a máš kytar? A která je ta nej?
Já jsem začínal jako dítě s harmonikou, takže moje první byla Rigoletto s 32 basy. Druhá a poslední je Melodia III, osmdesátka. Pak přišla 60. léta, bigbít, elektrické kytary.
V osmé třídě mi naši koupili černou Jolanu se čtyřmi bílými knoflíky. Jak známo, muzikál Starci na chmelu začíná právě třemi kytaristy, kteří hrají na Jolany. Jak je známo již méně, jedním z těch kytaristů na obzoru byl i Karel Kryl.
Další kytary jsem si již sháněl sám. Červená Futurama II, pak Basso IV, a po letech jsem si ještě opatřil Fender Stratocaster. Jedno banjo české, jedno z NDR (Marma) a to už jsme v období dřevěných kytar. Byla tam jedna „gibsonka“ za 470 Kčs, pak „jumbo“ od podnikového výboru ROH na zájmově uměleckou činnost, kterou jsem si při odchodu z fabriky zakoupil a kterou bych opatroval jako oko v hlavě dodnes, protože na ni vznikly písničky jako Calvera, Majdalenky, atd..., kdyby mně ji Tomáš Kotrba při jednom zvláště podařeném mejdanu nerozšlápl a nevyhodil z okna.
Dvě kytary mám od mistra Lebedy (6 a 12 strun), jednu světlou Samicku, co jsem si přivezl z Kanady a nahrál na ni Něco o Americe. K ohni používám Montanu, kterou jsem vyměnil se synem Péťou za čtyřstopý mgf. No a to je snad vše podstatné.
Deset kytar, deset různých období života a inspirace. Zapomněl bych málem na dvě Ibanezky, které byly na počátku mé kariéry folkaře (Jarmila, Krtci, Blažek..). Takže dvanáct. To je hezké číslo. Tucet kytar za kopu let:-).

Díky za rozhovor. Ahoj
Jirka Vondráček

Díky, Pavel Dobeš, ahoj