Log in

Trampská muzika žije

Kapela Choroši

Poslední říjnovou středu byl zase Potlach v Malostranské besedě a začal obvyklým způsobem, totiž že Tony Linhart přišel jako vždycky velmi brzy a prorocky prohlásil, že „dnes asi moc lidí nepřijde“.

A měl jako obvykle tu svou pravdu, protože asi hodinu před začátkem už bylo prodáno přes sto lístků, před pokladnou se začínala tvořit fronta a nakonec bylo vyprodáno tak jako vždycky.

Tony - když vítal naplněný sál – se snažil aspoň překvapit natěšené lidi prohlášením, že dneska nebudou hrát žádní důchodci, protože pozval dva hosty, oba reprezentující mladou generaci.

A přišli tři kluci, jeden místo kontrabasu měl na krku obrovské tělo basové kytary, Choroši. A hráli tak, že se publikum mohlo utleskat, a když se začalo ozývat po písničkách „Umí!“, bylo to moc správné, protože na koncertě s trampským názvem Potlach zněla trampská muzika. A i písničky byly o tom, o čem je většina trampských písní, totiž o životě. Třeba když je tématem cancák, ale život je taky rozmanitější.

Po Choroších přišla kytaristka s měkkým altem Vlaďka Chaloupková, kterou doprovázel na kontrabas Michal Kliner, a vrátila do Besedy Wabiho Ryvolu, troufla si i na slavnou píseň Evy Olmerové, kterou teď zpívá Jitka Vrbová, a musela přidávat a nejen jednou. Byl to opravdu potlach.

Po přestávce přišli k sedícímu kapelníkovi Tonymu další Pacifici a spustili už vlastně znárodnělé hity, které vám jen vyjmenuji: Sto vlaků, Jenisej, Vrbový proutí, Malý velký muž, Rožmberský rybník, Krysař, Karlínské nábřeží (samozřejmě s refrénem v podání celé Besedy), Jaro nad Bretaní, Víno červený, Chocerady, Vlak do země blues, Tulácké blues a závěrečný přídavek Ztracený tratě.

Tahle výkladní skříň Pacifiku byla vlastně takovým muzikantským Ahoj, protože příští Potlach bude až na konci ledna 2018. Ovšem o Vánoce s Pacifikem posluchači nepřijdou, protože 17. prosince dává Pacifik vánoční koncert.

Foto: archiv kapely

Štítky výběr